Nová rozvojová banka států BRICS
Jiří ParoubekPo nové asijské rozvojové bance zahájila tento týden svou činnost další globální finanční instituce, Národní rozvojová banka. Oba nováčci na globální finančním trhu jsou důkazem, že Západ zvolna ztrácí pozici hegemona světové ekonomiky.
Sotva před měsícem odstartovala svou činnost Čínou vedená Asijská infrastrukturní a rozvojová banka (AIIB). V úterý byla oficiálně založena také Nová rozvojová banka (NDB) států BRICS, tedy Brazílie, Ruska, Indie, Číny a jižní Afriky. Na tyto dvě bankovní instituce nemají země Západu, včetně velmocí, žádný vliv: obě bankovní instituce budou tedy nyní paralelně působit po celém světě, hlavně pak v rozvojových zemích.
Zatímco AIIB má 57 zakládajících členských zemí, na vzniku NDB se zakládajících zemí podílelo „pouze“ pět. Počáteční kapitál obou bank je přesto shodných 100 miliard dolarů, přičemž do NDB mají tuto částku členské státy vložit během několika let (Čína by měla vložit 41 miliard, Brazílie, Indie a Rusko shodně po 18 miliardách a Jižní Afrika 5 miliard dolarů).
Členské země navíc plánují vybudovat v této bance ještě rezervu v hodnotě dalších více než 100 miliard dolarů. Další peníze chce Nová rozvojová banka získávat například vydáváním dluhopisů na trzích členských zemí.
Oněch 100 miliard dolarů je jistě obrovská částka. Věc se však má vzhledem k nejvyššímu ratingu obou bank tak, že si budou obě instituce moci velmi levně půjčovat peníze na světových finančních trzích (například vydáváním obligací s nízkým úročením a podobně). Reálně tedy může těchto 100 miliard dolarů základního kapitálu představovat mnohem vyšší sumu…
NDB i AIIB budou tvrdou konkurencí pro západní bankovní instituce, především pro Světovou banku, která je tradičně pod velkým vlivem USA, a rovněž pro Mezinárodní měnový fond, který je kromě USA i pod zásadním vlivem EU. NDB i AIIB budou totiž na rozdíl od obou těchto institucí poskytovat úvěry bez politických podmínek.
Aniž by přímo kritizoval Světovou banku či MMF, čínský ministr financí prohlásil při zahájení činnosti NDB, že „banka bude mít více respektu k specifické situaci té které rozvojové země“.
Je třeba si uvědomit, že země BRICS zahrnují více než 40 % světové populace, jednu čtvrtinu rozlohy světa a 25 % globálního HDP. Je jasné, že AIIB i NDB budou v Asii, Africe a Latinské Americe půjčovat mnohonásobně více peněz, než nyní půjčují bankovní instituce Západu.
K tomu, abychom si dokázali alespoň trochu představit, jak obrovský bude ze zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky o půjčky z těchto bank zájem, stačí si uvědomit, že MMF díky vlivu Evropy a USA do konce loňského roku ze svých zdrojů poskytl úvěry v celkové hodnotě 60 miliard dolarů. Drtivá část těchto peněz — 45,4 miliardy dolarů — byla však poskytnuta evropským zemím (Řecku, Portugalsku, Ukrajině a Irsku).
Založení Nové rozvojové banky je, i po nedávném založení AIIB, dalším důkazem toho, že se těžiště světové ekonomiky zvolna přesouvá ze Západu ve prospěch zemí BRICS.