Asijské bance pro investice do infrastruktury (AIIB) se zatím velmi daří. Přes snahu Spojených států odradit své spojence od členství v AIIB o něj země Západu stojí. Spojené státy vytváří na své spojence tlak, aby do AIIB nevstupovali - banka bude podle nich údajně při realizaci projektů tolerovat volnější měřítka ohledně poskytování úvěrů a finanční transparentnosti. Kromě toho jde podle USA hlavně o další nástroj, kterým Peking rozšiřuje svůj hospodářský vliv.

Všichni na palubu?

Jako první ze zemí Západu projevila zájem o členství Velká Británie. Britské ministerstvo financí pak uvedlo, že se bude snažit zajistit, aby AIIB „ztělesňovala nejlepší standardy v účetnictví, transparentnosti a řízení“.

Poté, co o členství v AIIB projevila zájem Velká Británie, neváhaly se přidat další západní státy. Často jde o velmoci a spojence USA: Francie, Německo, Itálie, Lucembursko, Švýcarsko a další projevují zájem o členství, a to navzdory jak zmíněným snahám USA, tak navzdory členství Ruska.

O členství v AIIB projevil zájem i Izrael, kterému kupodivu nevadí, že v rámci tohoto projektu naskočí na jednu loď například s Íránem. Dokonce i japonský velvyslanec v Číně (jakkoli se Japonsko spolu s USA drželo stranou) prohlásil, že jeho země do Asijské banky vstoupí do konce tohoto roku. Inu, když jde o byznys, netřeba brát ohled na spojence, údajné porušování lidských práv v Číně a podobně. A je to jen dobře.

Nová hedvábná stezka

Cílem Asijské banky pro investice do infrastruktury je financovat infrastrukturní projekty v Asii. Ani západní mocnosti pochopitelně nechtějí přijít o příležitost k získání kontaktů a k účasti na stavebních projektech po celé Asii, respektive po celé délce „Nové hedvábné stezky“.

Svým zaměřením je tedy nová čínská banka konkurencí západních institucí typu MMF či Světové banky. Čína dlouhou dobu usilovala o posílení své pozice v těchto institucích, kde ovšem mají hlavní slovo Spojené státy (a při hlasování se hlasy sčítají).

Jelikož se jí to nedařilo, založila si prostě instituci svou. Ba co víc, očekává se, že kapitál AIIB bude dost vysoký na to, aby se vyrovnal Světové bance. Čína sama poskytne AIIB padesát miliard dolarů, což je polovina základního kapitálu této banky. I díky velkému zájmu (a to nejen asijských zemí) se zdá velmi pravděpodobné, že fungování AIIB oslabí vliv MMF i Světové banky, tedy potažmo i vliv USA ve velké části rozvojového světa.

Svou účast v projektu banky AIIB by měla ostatně zvážit i vláda naší země...