Rakousko už si tím prošlo, nás to teprve čeká: okamžik sblížení demokratů, ba humanistů (byť to už je dnes skoro nadávka) z levé i pravé části spektra. Přece tolerantní lidé vážící si svobody a odmítající autoritářské manýry jsou k nalezení od komunistů po občanské demokraty. Jen dosud neměli důvod se spolu bavit, natož táhnout za jeden provaz.

U jižních sousedů tyto proudy spojil Alexander Van der Bellen. Ne tím, jak je úžasný. Jedni v něm mohou vidět poblázněného zeleného, druzí stárnoucího akademika s nulovou zkušeností ze špičky mocenské pyramidy.

Jenže stejně jako jeho sok Hofer odčerpal spoustu dosavadních voličů sociálním demokratům a lidovcům, dokázal být Van der Bellen přijatelný pro tu druhou - nepatrně větší - část Rakušanů, kteří si za žádných okolností nechtějí zadat s krajní pravicí.

Tolerance v rámci póz