Máme velmi vážný problém. Stejně vážný jako je terorismus či migrační krize. Tím problémem je pozvolný posun České republiky od demokratického zřízení k autoritářskému, které se bez změny chování policie neobejde. I když zatím v malém, praktiky policejního státu již začaly. Nejde o jednotlivé excesy, ale o počátek změny systému. A nejde už o to, že k tomu prezident i většina ministrů mlčí, ale že to sami začali praktikovat.

O tom, že jde o alarmující situaci, svědčí i to, že se chováním policie podrobně zabývají významná média. Do hloubky kupříkladu jdou Deník Referendum, Respekt či Neovlivní.cz. O tomto problému jsem psal i ve svém minulém sloupku. Sice trochu povrchněji, ale přesto se tím zabývají i stranické, ideologicky podjaté či podnikatelsko-zájmové zpravodajské servery.

Ústavní práva byla porušena

„Vlastně se nic dramatického nestalo. Netekla krev, nikdo neskončil za své názory ve vězení a zakázaná demonstrace se konala o pět set metrů dál, přesto si myslím, že policie porušovala během návštěvy čínského prezidenta ústavní práva českých občanů,“ řekl ústavní právník Jan Kysela Respektu. Je na pováženou, když něco takového stvrdí jeden z odborníků na ústavní právo. Podle senátorky a dlouholeté ústavní soudkyně Elišky Wagnerové se česká policie nechovala jako ochránce českých občanů, ale jako ochránce prezidenta Zemana. Vystihla tak podstatu věci.

Jde však o víc než o policejní zákroky během návštěvy čínského prezidenta. Policie porušuje ústavní práva českých občanů již delší dobu a s každou akcí trochu přitvrdí, aby si vyzkoušela, kam až může zajít, aniž by to pobouřilo veřejné mínění či některé rozhodující politiky.

Vzpomeňme třeba postup policie při loňské červencové demonstraci krajní pravice proti uprchlíkům, kterou „zdobily“ makety šibenic určených zastáncům lidských práv. U soudu nakonec neskončili ti, kteří deklarují, že své názorové odpůrce povraždí, ale dívka, která při nesmyslném zákroku policistů proti pěti blokujícím jedincům bránila svého přítele.

Ohlášenou a předem nezakázanou akci zmařila policie i 17. listopadu na Albertově. A i tehdy bylo pro polici rozhodujícím signálem, že legální demonstraci uspořádali Zemanovi odpůrci. O další stupínek troufalejší byla policie při únorových protestech vůči pravicovým extremistům v centru města. Její počínání jsem popsal v článku Policie selhala, je důvod trestat. Také zde „muži zákona“ zamezili předem ohlášené a nezakázané akci zastánců lidských práv. Policisté navíc evidentně stáli na straně fašizujících bojůvek, které mají názorově blízko k Zemanovi.

Zvýšená drzost policie se ostatně neprojevuje pouze na demonstracích či protestech. Jedním z dalších příkladů je policejní postup vůči týdeníku Euro, o němž informoval server Hlídací pes. Vyšetřovatelé přikázali redakci, aby stáhla z webu článek o obvinění byznysmena Petra Sisáka.

Chovanec není demokrat

Velmi nepřesvědčivá je rétorika ministra vnitra Chovance, která je stejně varující jako Zemanovo pomstychtivé, otevřeně protidemokratické chování. Podle Chovance na zasedání vlády ostatní ministři potvrdili, že police tu věc celkově zvládla, ale někteří z nich chtějí, aby policejní incidenty byly vyšetřeny. Jak to tedy je: zvládla to policie, nebo je třeba vyšetřit její počínání? Policie nemůže něco „celkově zvládat“ a zároveň porušovat zákony a ústavu či postupovat neprofesionálně - to se vzájemně vyvrací.

Policie to prý do dvou týdnů vyšetří. O tom se dá pochybovat. Šetření trestné činnosti policistů policisty (z Generální inspekce či přímo z policie) je disciplína, která u nás nemá valný úspěch. Vyšetření do čtrnácti dnů sliboval Chovanec již u policejních excesů při únorových demonstracích v Praze, dodnes nic vyšetřeno není, přestože porušování zákonů policisty bylo zřejmé již na první pohled - důkazů v podobě mnoha přímých svědků a videí k tomu je mnoho.

Asi nejhrozivější je Chovancovo vyjádření pro Českou televizi, v němž tvrdí, že při demonstracích „propagace různých hnutí, fašismu a dalších, nemůže být důvodem k zásahu policie“. Toto není vyjádření představitele demokratického právního státu a demokratické politické strany. Pokud vím, tak v našem trestním řádu stále existují paragrafy postihující propagaci fašismu a dalších podobných hnutí. Ministr vnitra tak otevřeně stvrzuje, že policisté mohou kdykoli porušit zákon a mohou si být při tom jisti vlastní beztrestností.

Ministr i policejní prezident omílají dokolečka svou „mantru“, že vyšetřovatelé po skončení demonstrací a dalších akcí podle videí zjišťují, jestli někdo zákon porušil a případně jej i vyšetřují a stíhají. Vím asi o dvou takových případech z mnoha desítek. Pachatelům například prošlo i skandování „Cikáni do plynu“ při některých protiromských demonstracích či „Židi do plynu“ při průchodu neonacistické demonstrace před plzeňskou synagogou.

I podle našeho právního řádu přitom platí, že ten, kdo pachatelům umožňuje porušování zákona, se sám porušování zákona dopouští. To se pochopitelně týká i policistů a jejich postupu při demonstracích.

Hodně bude záležet na tom, jak dlouho ještě bude krýt Chovance a tolerovat Zemana premiér Bohuslav Sobotka. Zatím to vypadá, že mu vykročení České republiky k policejnímu státu za jeho vlády nevadí. Pokud tomu tak je, ať ve volbách s hlasy odpůrců omezování svobody nepočítá.