Čínské a české firmy si prý slíbily „analytickou spolupráci na kanálu Dunaj-Odra-Labe“. Což můžeme přeložit jako „potvrzeno, průplav tří moří se na Moravě nikdy stavět nebude“. A nemělo by nás to sebeméně překvapovat. Prezident o kanálu sice už pár let mluví, kam přijde, tím to však zhruba končí.

Pravda, několik lidí ve státním aparátu stavbu průběžně chystá. Nechávají sestavit analýzy proveditelnosti, promýšlejí různé trasy a posuzují řešení. Jenomže takhle se kanál připravuje už, ehm, víc než půldruhého století. Sem a tam se plány vynoří, aby se opět ponořily. Skončí obvykle ve chvíli, kdy někdo přepočítá náklady a škody.

Projekt století totiž komplikují dvě nepříjemnosti. Proměnil by životy a domov desetitisíců lidí. V obcích a městech na Moravě už od počátku sedmdesátých let platí stavební uzávěry, aby případné stavbě nic nebránilo. Některé varianty jsou naplánované napříč historickým centrem Kroměříže. Stovky kilometrů plavebních kanálů a obří akvadukty pro lodě by rozpůlily krajinu. Stavba má vést jednou nebo dvěma chráněnými krajinnými oblastmi. Protínala by důležité vrstvy podzemní vody.

Ale tohle je ten menší problém. Řekněme čistě hypoteticky, že se někdo rozhodne vodu, města a krajinu obětovat. Pak ještě bude muset sehnat peníze. Ministerstvo dopravy odhaduje účet za prezidentův sen na 400 miliard korun.

Před měsícem přišel prezidentův šéfdiplomat Hynek Kmoníček s novinou, že čínští investoři by do kanálu byli ochotni nalít miliardu eur. Prý se o něj zajímala firma, jež postavila obří přehradu Tři soutěsky. To vyvolalo vlnu vtípků o krtečkovi staviteli a černějšího humoru o kanálech stavěných vězni z gulagů.