Češi zažili nacistickou okupaci i nájezd tanků Varšavské smlouvy. Nikdo ale nečekal, že v novém tisíciletí dorazí tak rafinovaný nepřítel. Zvěstovatel armagedonu, posel apokalypsy a maso na kovové špejli — döner kebab. Politici i média vyběhli na stráž. Radí, pátrají, informují. A hlavně varují.

Václav Klaus vyrazil na výlet do Německa, ekonomicky properujícího, ale kulturně prý na pokraji zhroucení: „Jsou tam samé libanonské, arabské, asijské restaurace, samý kebab, naprosto nesourodé prostředí. Pocit beznaděje — pro každého, kdo není fanatickým stoupencem multikulturalismu — je naprostý.“

Andrej Babiš si sice pořád není jistý, který čáp mu nadělil hnízdo, ale moc dobře ví, že auru zloděje a vyžírky musí přehodit na někoho jiného. „Syřani určitě nejsou lidi, kteří jsou typickými zaměstnanci. Jsou to živnostníci, každý chce mít kebab.“ Kdyby byl Babiš opravdu tak schopný podnikatel, zařadil by do nabídky Kosteleckých uzenin něco jako KeBabiš a vesele by vydělával dál.

Místo toho i jím samotným vlastněné Lidové noviny naservírovaly obskurní sérii článků, které upozorňují na podivnou entitu zvanou kebab: „Orientální útok: Řecký gyros, turecký kebab a shawarma“, „Italské město zakázalo ‚páchnoucí kebaby‘“, „Bistro Istanbul Kebab: Nic pro snoby“ a další výhružné kulinářsko-civilizační apely.