Hlavy států EU jednají v Bruselu o ztlumení migrační krize

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Až do pátečního večera by měl dle předpokladů trvat aktuální summit Evropské rady — vrcholné setkání hlav států EU, na němž jednají premiéři a prezidenti členských zemí o dalším ztlumení migrační krize. Konkrétně je na programu především finalizace velké dohody s Tureckem. Řeší se ale též situace uprchlíků v Řecku či možnost, že do Evropy dorazí na jaře nová uprchlická vlna, a to přes Itálii z Libye.

„Shoda panuje v zásadě na tom, že je zapotřebí migrační toky mířící do Evropy dále omezovat (...) a že bez přispění Turecka je něco takového nemožné. Rozdílné názory mají však členské státy na míru, do jaké je třeba splnit turecké požadavky, a stále i na způsob, jak pomoci zemím, které zasahuje migrační krize nejvíce,“ uvedl k hlavnímu bodu jednání James Crisp na serveru EurActiv.com.

Podle pozorovatelů sehrává při rozhovorech i nadále klíčovou roli Německo, které dojednalo před minulým summitem v poloutajení návrh dohody s Tureckem, jenž je podkladem právě pro aktuální summit. Návrh obsahuje v zásadě čtyři body:

do Turecka začnou být automaticky vraceny všechny osoby, které překročí ilegálně řecko-tureckou hranici,
za každou z takto vrácených osob, jež bude původem ze Sýrie, převezmou země EU z Turecka jiného syrského uprchlíka, jehož si samy vyberou a prověří,
Turecko získá od zemí EU tři miliardy eur navíc k jiným třem miliardám slíbeným už loni na podzim, a to na provoz kapacit na pomoc uprchlíkům na svém území,
země EU dále urychlí jednání s Tureckem o bezvízovém styku a znovuotevřou jednání o tureckém členství v Unii.

Nezanedbatelná část zástupců členských zemí si navíc nepřeje, aby Turecko do EU vůbec kdy vstoupilo. Například představitelé Helénské republiky na Kypru už dali najevo, že jsou kvůli řečenému bodu ochotni celou dohodu vetovat.

Znalci pak ještě upozorňují, že ani dokonalé naplnění dohody s Tureckem v původní verzi by migrační krizi nevyřešilo. Mohlo by ovšem podstatně přispět k jejímu ztlumení, k úlevě Řecku, Makedonii či Rakousku a k narušení aktivit lokálních pašeráků lidí.

Situace na cestě

Proud uprchlíků a dalších migrantů mířících do Evropy zatím tento rok nedosáhl síly z loňského podzimu. Přesto i v uplynulých třech měsících přišlo do zemí EU takzvanou balkánskou cestou 132 tisíc lidí, tedy v průměru 1650 denně.

K útlumu přispěla dle znalců jednak zima, jednak politika balkánských států a Rakouska, které začaly v uplynulých měsících pouštění uprchlíků omezovat, a jednak zřejmě i první — listopadová — dohoda s Tureckem, na jejímž základě měla turecká policie začít bránit migrujícím v nelegálním přechodu hranic.

Od 8. března je přitom balkánská cesta uzavřená úplně (rozhodly se tak Makedonie a Rakousko, Slovinsko, Srbsko a Chorvatsko se pak připojily), takže v současnosti přichází do centrálních zemí EU uprchlíků jen minimum.

O to horší je ale situace v Řecku, kde se migrující dnes hromadí, a zvláště v lokalitě Idomeni na řecko-makedonské hranici, kde týdny čekání a jarní deště proměnily nouzový tábor s čtrnácti tisíci obyvateli v zoufalé bahniště.

Konkrétní forma pomoci zbytku EU Řecku zůstává velkou neznámou. Ani průlomový návrh expertů z Financial Times odpustit Řecku jako kompenzaci dluhy si zatím mezi vrcholnými politiky mnoho zastánců nezískal.

Otázka přerozdělování

Rovněž otázkou bez odpovědi zatím zůstává, zda v EU — či v jejím jádře — vznikne nějaký pevný systém na přerozdělování jednotlivých žadatelů o azyl. Země takzvané Visegrádské čtyřky se v uplynulých měsících zviditelnily rozhodnou opozicí vůči takovému postupu, samy však kromě výstavby plotu na makedonské hranici žádné řešení nenabídly.

Znalci nicméně připomínají, že v současné EU už není vůle, která by prosadila zavedení přerozdělovacích kvót pro všechny. Mezi experty se tak spíše očekává postupné rozdělování Unie mezi státy, které budou ochotné nést spoluodpovědnost, a ostatní.

Rozdělení by se pak mělo dle znaleckých analýz odrazit i na přístupu k podpůrným fondům syceným ze společného rozpočtu.