Hlavy států EU jednají v Bruselu o ztlumení migrační krize
Petr JedličkaHlavním tématem aktuálního summitu je nová dohoda s Tureckem, jedná se ale též o pomoci uprchlíkům hromadícím se v Řecku. Rakousko ani Makedonie totiž už takzvanou balkánskou cestu otevírat nechtějí.
Až do pátečního večera by měl dle předpokladů trvat aktuální summit Evropské rady — vrcholné setkání hlav států EU, na němž jednají premiéři a prezidenti členských zemí o dalším ztlumení migrační krize. Konkrétně je na programu především finalizace velké dohody s Tureckem. Řeší se ale též situace uprchlíků v Řecku či možnost, že do Evropy dorazí na jaře nová uprchlická vlna, a to přes Itálii z Libye.
„Shoda panuje v zásadě na tom, že je zapotřebí migrační toky mířící do Evropy dále omezovat (...) a že bez přispění Turecka je něco takového nemožné. Rozdílné názory mají však členské státy na míru, do jaké je třeba splnit turecké požadavky, a stále i na způsob, jak pomoci zemím, které zasahuje migrační krize nejvíce,“ uvedl k hlavnímu bodu jednání James Crisp na serveru EurActiv.com.
Podle pozorovatelů sehrává při rozhovorech i nadále klíčovou roli Německo, které dojednalo před minulým summitem v poloutajení návrh dohody s Tureckem, jenž je podkladem právě pro aktuální summit. Návrh obsahuje v zásadě čtyři body:
- do Turecka začnou být automaticky vraceny všechny osoby, které překročí ilegálně řecko-tureckou hranici,
- za každou z takto vrácených osob, jež bude původem ze Sýrie, převezmou země EU z Turecka jiného syrského uprchlíka, jehož si samy vyberou a prověří,
- Turecko získá od zemí EU tři miliardy eur navíc k jiným třem miliardám slíbeným už loni na podzim, a to na provoz kapacit na pomoc uprchlíkům na svém území,
- země EU dále urychlí jednání s Tureckem o bezvízovém styku a znovuotevřou jednání o tureckém členství v Unii.
Nezanedbatelná část zástupců členských zemí si navíc nepřeje, aby Turecko do EU vůbec kdy vstoupilo. Například představitelé Helénské republiky na Kypru už dali najevo, že jsou kvůli řečenému bodu ochotni celou dohodu vetovat.
Znalci pak ještě upozorňují, že ani dokonalé naplnění dohody s Tureckem v původní verzi by migrační krizi nevyřešilo. Mohlo by ovšem podstatně přispět k jejímu ztlumení, k úlevě Řecku, Makedonii či Rakousku a k narušení aktivit lokálních pašeráků lidí.