Masivní šíření viru zika, označeného Světovou zdravotnickou organizací (WHO) za globální hrozbu, začíná mít především na latinskoamerický kontinent konkrétní dopady. A to nejen tím, že jsou už tak napjaté rozpočty nejpomaleji rostoucí části světa zatížené výdaji na efektivní boj proti epidemii. Jedním z vedlejších, ale přesto důležitých účinků, je obnovení palčivé debaty o potratech.

Ač to na první pohled nemusí tak vypadat, obě témata spolu úzce souvisejí. Přestože na jedné straně vlády různých zemí Latinské Ameriky doporučují odložit těhotenství kvůli pravděpodobnému spojení mezi nakažením virem zika a mikrocefalií, na druhé straně zákony většiny kontinentu neumožňují již těhotným ženám potratit v případě, že se u jejich plodu závažný defekt prokáže.

Interrupční legislativa je naopak notoricky přísná: El Salvador (ten samý El Salvador, který doporučil odložení těhotenství o dva roky), Chile, Nicaragua, Dominikánská republika a Haiti neumožňují potrat za žádných okolností. Další latinskoamerické státy nejčastěji pouze v případě ohrožení matky, incestu a znásilnění, a to obvykle teprve po schválení lékařské komise, která v některých zemích (Paraguay) postupuje notoricky přísně a může odmítnout povolení udělit.

Zhruba čtyři a půl milionu latinskoamerických žen se tak i za normálních okolností každoročně uchyluje k nelegální a většinou nebezpečné formě potratu, ať už prostřednictvím soukromých klinik, samostatně působících lékařů či načerno kolujících potratových pilulek. Tisíce z nich při tomto zákroku zemřou; například v Kolumbii, kde ročně probíhá asi půl milionu ilegálních potratů, jsou nepovedené zákroky nejčastějším zdrojem úmrtí matky.

V souvislosti s panikou okolo šíření viru zika a jeho veřejně předpokládané spojení s mikrocefalií a možná dalšími vývojovými defekty se dá očekávat, že počet žen postupujících nebezpečné procedury se bude rychle zvyšovat. A s tím bude narůstat počet tragických úmrtí.

Prestižní brazilský deník Folha de S. Paulo už před pár týdny přinesl reportáž plnou rozhovorů s lékaři, kteří popisovali narůstající zájem žen nakažených virem zika o potrat, ačkoli řada z nich neměla potvrzenou mikrocefalii plodu. Budoucí matky prostě měly strach. Navýšení počtu žádostí zaznamenali i distributoři potratových pilulek. A to jsme teprve na začátku, počty nakažených mají prudce přibývat napříč kontinentem, stejně jako bude narůstat panika.

Nejhorší je to pro nejchudší

Jedná se — při všem řečeném — navíc o závažný sociální problém, jelikož nejvíce se dotýká těch nejchudších. A to hned na několika úrovních: samotný virus zika je zdaleka nejrozšířenější v chudých oblastech se špatnými hygienickými podmínkami a mizernou dostupností tekoucí vody; příkladem budiž brazilský severovýchod, kde se vyskytuje nepoměrně vysoké množství podezřelých případů mikrocefalie.

V těchto oblastech je zároveň nejnižší dostupnost lékařské péče, a tím pádem i možnost nechat testovat jak přítomnost viru, tak případné poškození plodu. Chudé a obvykle periferní oblasti trpí také nejnižší dostupností antikoncepčních prostředků a kvalitního sexuálního vzdělávání: to se týká zhruba čtyřiadvaceti milionů žen a až pětiny obyvatel nejméně rozvinutých zemí, jako jsou Guatemala a Bolívie.

K tomu je třeba připočíst vyšší výskyt sexuálního násilí a konzervativnější společnost, takže oficiální rady o vyhýbání se těhotenství jsou opravdu těžko realizovatelné. Odhaduje se, že více než polovina těhotenství v Latinské Americe je neplánovaná.

Pokud se chudé těhotné ženy v tuto chvíli rozhodnou podstoupit potrat, jsou v nesrovnatelně větším ohrožení než ženy ze střední nebo vyšší vrstvy, protože si jednoduše nemohou dovolit zákrok na soukromé klinice — jeho cena se například v Brazílii pohybuje zhruba od šedesáti do sta tisíc korun, tedy v závratných částkách. Nemluvě o tom, že tyto soukromé kliniky se mnohdy v okrajových regionech vůbec nevyskytují.

Stát nejenže nedává ženám žádnou alternativu, jak se vypořádat se jejich těžkou situací, ale ještě je může kriminálně stíhat. V El Salvadoru končí ženy, co se pokusily o potrat (a přežily proceduru), na desítky let ve vězení a několikaleté tresty mají skoro všechny státy v Latinské Americe.

Z těchto důvodů vyzval vysoký komisař OSN pro lidská práva Zaíd Raád Zaíd Husajn latinskoamerické země ke zpřístupnění „terapeutického potratu“ pro ženy čekající plod postižený mikrocefalií.

„Doporučení některých vlád odložit těhotenství ignoruje realitu, ve které mnohé ženy a dívky jednoduše nemají kontrolu nad tím, jestli nebo za jakých okolností otěhotní. A to zejména v prostředí, kde je běžně rozšířené sexuální násilí,“ prohlásil komisař na tiskové konferenci, na které zdůraznil důležitost snadného přístupu k postkoitální antikoncepci nebo právě k bezpečnému potratu. „Zákony a nařízení omezující dostupnost těchto služeb musí být urychleně přehodnoceny v souladu s lidskoprávními závazky, aby mohlo být v praxi zajištěno právo na zdraví,“ doplnil.

Reakce konzervativců a role církví

Vysokého komisaře OSN pro lidská práva podpořila ve zmíněné výzvě řada lokálních neziskových organizací, expertů a také odvážnějších politiků, včetně bývalého brazilského ministra zdravotnictví, Josého Gomese Temporão. Také on připomíná sociální a lidskoprávní aspekty celého problému: „Právě v tuto chvíli se zřejmě stovky žen pokoušejí o přerušení těhotenství a nikdo neví, v jakých podmínkách se to děje. Lépe zajištěné ženy jsou pravděpodobně v bezpečí, to se však nedá říct o těch z chudých poměrů, jež riskují život. Tohle je prostý fakt, kterému se nedá uniknout.“

Ministr zdravotnictví ještě přísnějšího El Salvadoru se vyjádřil v podobném duchu.