Noviny věnují značnou pozornost některým osobním kauzám — nyní třeba bývalému řediteli pražské Nemocnice Na Homolce MUDr. Vladimíru Dbalému. Ředitelem (v letech 2006-2012) se stal také díky tomu, že byl vynikajícím neurochirurgem, provedl tři a půl tisíce operací. Ani jeho praxe, odborná proslulost, univerzitní vzdělání a intelekt ho neuchránily před eskapádami, které jsme zvyklí sledovat jako gangsterky v prostředí barů, mafiánských klubů a drahých bordelů.

Celou záležitostí se zabývají orgány činné v trestním řízení, a protože jde o individuální případy trestné činnosti, postačilo by, kdybychom se v krátké zprávičce na netlakové (sudé) stránce dozvěděli rozsudek. Možná by tomu nějaký soudničkář mohl v novinách věnovat svůj sloupek.

My však sledujeme téměř novinářské orgie, které Dbalého „proces“ doprovázejí. Lidové noviny před časem asi týden přetiskovaly ukázku z Dbalého deníku, což bylo docela zábavné bulvární čtení. Dvanáctého ledna, když s Dbalým začal soudní proces, měly Lidové noviny na první straně palcový titulek „Zlomený Dbalý útočí na žalobce“, jako by tento vskutku tasil kudlu nebo revolver. Věnovaly mu pak (tlakovou) třetí stranu, považovanou v novinách za nejsledovanější, kde jeho portrét zalehl třetinu stránky, jako by šlo o hrdinu. Tak velikého portrétu se v Lidových novinách nedostalo ani kancléře Merkelové, natož nějakému Sobotkovi.

Naopak zprávu o dvou kandidátech na pražského primátora vtěsnala Eliška Nová do sloupečku pro soudničku a portréty kandidátů, zvíci poštovní známky, jsme si prohlíželi pomocí lupy.

Týž den Mladá fronta DNES sice věnovala třetí stranu kauze ukradených e-mailů premiéru Sobotkovi, jehož zasmušilou tvář vetkla do fotomontáže, ale celou čtvrtou stranu zalehl Dbalý pod titulkem ještě palcovějším, než měly Lidové noviny („Kokain přiznal, korupci ne“) včetně jeho portrétu 14 krát 23 centimetry. Dění v soudní síni pak Lidové noviny i Mladá fronta popisovaly velmi podobně a barvitě, jako by měly jednoho autora.

V témže čísle Lidové noviny na straně dvě investigativně objasňovaly jeden z četných klků případu Mostecké uhelné společnosti, tentokrát představovaný Antonínem Koláčkem, jenž „shání svědky i v Panamě, snaží se dokázat svou nevinu v kauze Mostecké uhelné a hledá ztracené miliardy“. Dozajista je nenajde, ale o tom až někdy příště.