Být svobodný nestačí
Lukáš JelínekJe nezbytné snažit se vést střet o demokratickou a humanistickou levicovou politiku na půdě ČSSD. Vyjádření Bohuslava Sobotky 17. listopadu lze vnímat jako podanou ruku.
Informace, že se Petr Mach znovu stal předsedou Strany svobodných občanů, mohla zapadnout. A to by byla škoda. Jeho vyzyvatelé byli v internetovém hlasování na hlavu poraženi — mezi nimi národovecký filozof Miloslav Bednář nebo ještě radikálnější sociolog Petr Hampl, který to u Svobodných už zabalil a odešel psát program Úsvitu — Národní koalici, jenž si plácl s Konvičkovým Blokem proti islámu.
Až dotud se Machovo vítězství jeví jako dobrá zpráva: ukazuje se, že být euroskeptikem a neoliberálem ještě neznamená být nacionalistou či xenofobem. Mach svůj pragmatismus balí takto: „Bohatá země (o tu usiluje) znamená nejen bohaté občany ale také nezbytné peníze na společnou obranu proti vnějším hrozbám.“