Historicky výjimečné barmské volby se blíží. Kampaň bude ukončena už dnes a volit se začne v neděli 8. listopadu. Jedná se o výběr do obou komor parlamentu s mandátem na pět let. Účastní se devadesát jedna stan, volit může třicet milionů občanů. Nicméně pouze dvě uskupení jsou skutečně velkými stranami: vládnoucí partaj, Strana svazové soudržnosti a rozvoje (USDP), a Národní liga pro demokracii (NLD).

Vůdkyně této opoziční strany Su Ťij prohlásila, že pokud zvítězí, bude vládu řídit ze zákulisí. Ústava jí totiž znemožňuje stát se hlavou státu, protože se provdala za britského občana. „Nebudu podřízena prezidentovi,“ zdůraznila na tiskové konferenci v Rangoonu. „A potřebný postup jsem již promyslela.“

Její NLD navíc podala v pondělí stížnost na současnou hlavu státu Thein Seina, kvůli jeho podpoře vládnoucí strany, které se měl dopustit během svých oficiálních cest napříč zemí. Stížnost prověří Svazová volební komise.

Podle barmské ústavy totiž nesmí prezident ani víceprezident zasahovat do dění mezi politickými stranami. Thein Sein prý překročil tento zákaz, když plánoval, s jakými lidmi a kde se nechá vyfotografovat. Tyto fotografie měly sloužil k propagaci USDP. „Prezident může být straník, ale ve své funkci nesmí svou stranu prosazovat. Proto podáváme stížnost,“ shrnula Su Ťij.

Ona sama se distancovala od krutostí minulého režimu, v nichž nechce pokračovat. Její vláda chce dosáhnout uzdravení starých ran. Už během kampaně se obrátila na prezidenta a vrchního velitele barmské armády. Pokud zvítězí, je připravena spolupracovat s armádou i současnou vládnoucí stranou.

Tuto taktiku Su Ťij upřesnila: „Budeme usilovat o politiku smíření. I v případě, že zvítězíme s převahou, třeba i stoprocentní, povedeme vládu smířlivě. Chceme vytvořit dobrý precedens pro celou naši zemi. Volby se nesmí stát hrou, v níž vítěz bere vše. Tak by demokracie neměla fungovat.“

Je dobré si uvědomit, že nadcházející volební klání má jeden háček: nehraje se o všechna křesla, obsazeno bude jen 75 procent. Zbývající část je vyhrazena pro vojenské důstojníky. Zajistila jim je kontroverzní ústava z roku 2008.

Někteří komentátoři se obávají, zda vše proběhne bez rozporuplností, protože v minulosti se objevilo mnoho zmatků s volebními lístky a jejich sčítáním. Prezident ve svém pravidelném rozhlasovém pořadu přislíbil, že vláda „udělá všechno pro to, aby volby byly transparentní, svobodné a čestné. Jde o první volby po mnoha letech, které jsou v rukou občanů a nikoli armády.“

Tin Aye, předseda Svazové volební komise, se rovněž zaručil: „Ujišťuji vás, budu se snažit ze všech sil. Vím, že lidé pochybují o tom, že volby budou bez nekalostí. Ale seženu svědky do volebních místností a pokud mi stále nevěříte, pak nevím. Skutečně udělám vše, co je v mé moci. Všechny oči hledí na mě. Jak bych tedy mohl podvádět?“

A vrchní velitel armády Min Aung Hlaing si také přisadil: „Myslím, že volby budou spravedlivé. To je ostatně naše upřímné přání. A jsme rozhodnuti podniknout maximum proto, aby se vyplnilo. Až komise ohlásí výsledky, budeme je respektovat, protože to budou výsledky demokratické.“ V Barmě nicméně přetrvávala přes půl století právě armádní diktatura. A nynější vláda je napojena na armádní složky, oficiálně nazývané Tatmadaw.

Ovšem Národní liga pro demokracii si podle pozorovatelů uchovává podporu padesáti jedna milionů občanů, což by jí mohlo zaručit vítězství. Vyhrála ostatně už v roce 1990, nicméně vojenská junta rozmetala ambice politiků: výsledky anulovala a členy strany uvěznila.

Su Ťij proto předznamenala, že pokud bude celkový počet hlasů pro její stranu nepravděpodobně nízký, pojme podezření. „Pokud na nás někdo udělá podraz, bude na mezinárodním společenství, aby na něj upozornila a odsoudila takovou nekalost.“

Po případném zvolení bude jedním z jejích hlavních cílů změna ústavy. Její strana se o to pokoušela již v minulosti, ale bez úspěchu. Su Ťij k tomu podotýká: „Ústavy jsou tvořené lidmi a nejsou věčné. Neexistuje zákon, který by něco takového tvrdil. Dokonce v samotné ústavě je zanesena možnost její úpravy, i když s velkými obtížemi. Ale nelze na to pohlížet jako na nepřekonatelnou překážku. Pokud nás lid podpoří, nevidím důvod, abychom nezvládli tak ,drobný problém', jako je změna ústavy.“

Evropská unie pošle sto padesát kontrolorů, aby dohlédli na průběh voleb. Mezinárodní organizace rovněž vyšlou dohlížející odborníky. A přestože Su Ťij vzkazuje „doufáme v nejlepší, ale jsme připraveni na nejhorší“, současná situace příliš nadějně nevypadá. Tento rok byli v Myanmaru opět zatýkáni občanští aktivisté a političtí vězni zůstávají ve věznicích. Pokud se ovšem podaří zajistit demokratický průběh voleb, Barma bude mít šanci na změnu.