Minulé úterý začala volební kampaň pro všechny jednotlivce a 93 registrovaných politických stran. Znamená to, že ve volbách se o přízeň voličů uchází přibližně 6000 kandidátů. Je však obtížné odpovědět na otázku, jestli nadcházející volby budou opravdovou příležitostí pro změnu, či nikoli. Velké politické strany jsou jen dvě: armádou podporovaná vládnoucí Strana svazové solidarity a rozvoje (USDP) a Národní liga pro demokracii vedená Su Ťij.

Mezi ostatními 93 partajemi je mnoho straniček podobných právě vládnoucí USDP. I když vláda a Svazová volební komise zaručují, že volby budou svobodné a čestné, seznamy voličů jsou momentálně velmi nespolehlivé. Dokonce i předseda volební komise, bývalý generál Tin Aye, minulý týden přiznal, že správnost volebních seznamů může zaručit jen z 30 procent.

Co se týče předchozího vývoje, je třeba říci, že volby v roce 2010 byly velmi kontroverzní. Generálové je uspořádali jako prostředek k získání legitimity své moci. Ke sledování voleb roku 2010 nebyli dokonce připuštěni žádní zahraniční pozorovatelé. Poté chtěli získat ještě větší míru legitimity, a tak uspořádali v roce 2012 doplňovací volby a umožnili účast Su Ťij a její straně v rámci strategie začlenění všech politických subjektů. Následně se Su Ťij stala poslankyní a strana získala 43 ze 44 křesel. V tomto roce byla účast pozorovatelů ve volbách již povolena.

Poté se administrativě Thein Seina začalo aplaudovat jako režimu reforem, které mezinárodní společenství přivítalo. Prezidenta Thein Seina a jeho ministry začali zvát na mezinárodní fóra ve Spojených státech amerických a v zemích Evropské unie. Díky výjezdům do zahraničí se barmským generálům dostalo i poučení o demokratické kultuře. A někteří z nich by tedy chtěli Barmu proměnit právě na demokratickou společnost. Armáda se však nechce stáhnout z parlamentu. Zde obsadila již 25 procent křesel.

Nevím, zda listopadové volby situaci změní. Jistě, pro zdravější vývoj místní politické situace, by nejlepší možností byla Národní liga pro demokracii. Tři měsíce před volbami však došlo k závažným událostem. O půlnoci 12. srpna proběhla ve vládnoucí straně náhlá výměna vedení. Byl odstaven úřadující předseda Shwe Mann, který měl velkou ambici stát se barmským prezidentem. Zdálo se však, že Shwe Mann si zvolil jinou politickou taktiku než vládnoucí strana a to se jeho kolegům nelíbilo. Jeho vztahy se Su Ťij totiž začaly vadit armádou podporované vládě Thein Seina. Někteří členové jej proto považovali za zrádce. Nyní zůstává pouze v pozici mluvčího poslanecké sněmovny.

Největší opoziční politická strana vedená laureátkou Nobelovy ceny Su Ťij na druhé straně odmítla dvacet kandidátů druhé největší opoziční skupiny 88 GS. Barmští občané a aktivisté si přejí, aby se NLD a 88 GS spojily. Su Ťij však nechce přijmout všechny, protože kdyby se stali členy a poslanci, její stranu by to oslabilo a vypukl by v ní mocenský boj. Nakonec se obě opoziční strany dohodly, že alespoň vydají společné prohlášení, v němž zdůrazní, že by nadcházející volby měly být opravdu svobodné a čestné.

Došlo však i ke kontroverznějším událostem. Strana vylučuje muslimské kandidáty, přestože je demokratickou partají a demokracie samozřejmě znamená i akceptování odlišných kultur. Je to evidentně krok nesprávným směrem. Su Ťij a její straníci jsou momentálně pod tlakem protimuslimské kampaně vedené 969 hnutími Ma-Ba-Tha, což je organizace oficiálně chránící rasy a náboženství. A tyto skupiny podporuje vládnoucí strana.

Navzdory všemu by skutečné změny snad mohly způsobit právě opoziční strany. Vypadá to, že se neshodují na politice ani strategii, všechny však vědí, že v boji proti vládnoucímu vojenskému systému se musí spojit. Su Ťij ostatně prohlásila: „Doufáme, že celý svět chápe, jak důležité pro nás je uspořádat svobodné a čestné volby a zajistit, aby jejich výsledky uznávaly všichni zúčastnění. Možná ještě důležitější než svobodné a čestné volby je plynulý a klidný přechod. Doufáme, že v rámci tohoto přechodu se nám podaří v naší zemi dosáhnout situace, kdy již nebude návratu zpět od skutečně demokratického rozvoje.“

Nikdo totiž neví, zda současná vláda bude opravdu ochotná předat moc, pokud Národní liga pro demokracii získá většinu. Mezinárodní společenství by tak mělo proces bedlivě sledovat, a to před volbami, v jejich průběhu i po jejich skončení.