Podmínečná kletba
Ondřej VaculíkZveřejňujeme otevřený dopis Ondřeje Vaculíka Janu Mládkovi, ministru průmyslu a obchodu České republiky.
Vážený pane ministře,
Vaše rozhodnutí o „odložení definitivního rozhodnutí o těžbě na dolu ČSA až do roku 2020“ není prozíravé ani správné. V článku v Lidových novinách „Budeme těžit uhlí, které potřebujeme“ se odvoláváte na to, že po pěti letech „bude jasnější, jak se nám daří zvyšovat podíl obnovitelné a jaderné energie v národním energetickém mixu“.
Jistě si uvědomujete, že pokud si společnost nestanoví zadání, energetickou koncepci, která například právě vyloučí možnost budoucího prolomení těžebních limitů na dole ČSA, nic nám jasnější patrně nebude, protože proč by bylo, když máme možnost si prolomit limity a takříkajíc jet postaru. Na kom na jiném má být „naplňování Státní energetické koncepce“ než právě na vládě České republiky? Kdo jiný za její naplňování nese odpovědnost?
Naznačujete, že sice máme energetickou koncepci, která by nás měla vést k úsporám energie, k šetrnému zacházení s neobnovitelnými energetickými zdroji, k vyloučení devastace přírodních a kulturních hodnot, ale uvidíme (uvidí se), jak to bude.
Vyčítáte-li Pithartově vládě, že v roce 1991, když zavedla limity těžby, neměla odvahu „rozsáhlé zásoby uhlí, a tedy i národní bohatství nás všech“ odepsat, čímž se nám dnes „moment skutečného rozhodnutí o těžbě uhlí znovu vrátil jako bumerang“, pak tento pomyslný bumerang pouze házíte dál. Tehdy ovšem Pithartova vláda těžko mohlo v tak závažné věci rozhodovat, když starou, přírodu i kulturní hodnoty devastující energetickou koncepci společnost po převratu v roce 1989 zavrhla, a nové ještě nebylo.
Více než dvacet let jsme měli na to, abychom využili nových poznatků vědy, rozvoje techniky, moderních technologií a kvalifikace mnoha odborníků ve svobodných poměrech a vytvořili takovou Státní energetickou koncepci, která by zejména vůbec nepřipustila možnost vrátit se po třiceti letech ke koncepci staré, totalitní, Horní Jiřetín, Černice a další obce bourající. Vždyť to by byla strašlivá prohra, které se možná ani Vy nechcete dožít, natož my.
Klamete veřejnost, když mluvíte o hnědém uhlí pouze v souvislosti s teplárenstvím a strašíte „zdražením tepla až o třetinu v případě nutnosti převést uhelné teplárny na plyn“. Víte, o kolik se za posledních dvacet let zdražilo teplo, přestože se vámi zmiňované teplárny na plyn nepřevedly? Pokud by teplárny měly v budoucnu vskutku využít uhlí z ložisek pod Jiřetínem a dalšími, došlo by k navýšení ceny za teplo až o tři sta procent, možná i čtyři sta — tak je to uhlí drahé! Když do jeho ceny zahrneme hodnoty zničené jeho těžbou a další náklady spojené s výkupem domů a pozemků, s odškodným.
Hnědého uhlí využíváme nejen v teplárenství, ale také v elektrárenství, pane ministře! Nemáme-li dostatečně vyvinuté technologie pro získávání energie z obnovitelných zdrojů, můžeme zásoby pod Jiřetínem uchránit úsporami energie. Například již teď většina obcí modernizuje veřejné osvětlení úspornými svítidly systému LED. Bavorský Mnichov by mnohým naším městům mohl být příkladný šetrným osvětlením pouze toho, co ve veřejném prostoru osvětleno být musí. A za městem mají normálně tmu, výpadovky si osvíceně osvětlují samy auta.
Kromě škod na přírodě a na kulturním bohatství musíme mluvit také o škodách na lidech, o jejich trápení. Víte, jak v určitém prostředí hrůzně zní ona Vaše věta: „Definitivní rozhodnutí o těžbě na dolu ČSA však můžeme odložit až do roku 2020“? Má být samospráva Horního Jiřetína aktivní, nebo pasivní? Mohou si dovolit například zakládat novou mateřskou školku? Stavět hřiště? Žádat o dotace? A v případě jejich získání ručit pětiletou udržitelností?
Mohou v Horním Jiřetíně aktualizovat takzvaný Strategický plán rozvoje města na Akční plán 2015—2020, který je podmínkou pro získávání dotací? Co v tom plánu mají mít? Variantu rozvoje města a souběžně také variantu jeho budoucí zkázy? Budou-li hornojiřetínští investovat ve městě veřejné peníze, nebude je pak v případě budoucího prolomení limitů těžby někdo žalovat, že si nepočínali s péčí řádného hospodáře? Neodsedí si nakonec pan starosta Ing. Vladimír Buřt to, že investovali, přestože Vy jste je vlastně varoval? Tato aporie, kterou popisuji, patří ke škodám na lidech - je to trýzeň.
Někdy se stane, že člověku vznikne hloupá věta, jak mu kočka přejde po klávesnici. Vaše věta však není od kočky, ale jako by byla od satana nebo koho. Vždyť Vy jste případněji mohl pouze říci „Pokud jde o možnost nějakého budoucího prolomení těžebních limitů na dole ČSA, já nevím (my nevíme)“ - taková věta by více odpovídala skutečnosti, Vašemu vědění a neochromovala naši naději, protože všichni, nejen hornojiřetínští, bychom se mohli dále normálně snažit, aby ke zkáze Horního Jiřetína nikdy nedošlo. A Vy byste se uchránil papalášsky přezíravého, v podstatě velice cynického výroku.
Pane ministře, prosím Vás, odvolejte onu větu, která zní jako podmínečná kletba.
Aby ho, i všechny vyžírky - t.zv. uhlobarony, ďas vzal.
Oni se ale nevzdávají, mají za zády silný ČEZ, současný spor o podporu OZE je jistě v jejich režii. Zmatení lidé protestují proti úložištím jaderného odpadu a přitom jsou lhostejní k dostavbám JE.