Klidná, korektní, bez výraznějších vzájemných střetů. Taková byla dle relativní shody komentátorů první ze zatím šesti naplánovaných debat uchazečů o nominaci Demokratické strany USA pro prezidentské volby v příštím roce. Diskuzi pořádala stanice CNN v nevadském Las Vegas. Přenášena byla živě v noci z úterý na středu středoevropského času.

Pozorovatelé byli zvědavi zejména souboj mezi dosavadní favoritkou vedení strany a předvolebních průzkumů Hillary Clintonovou a prozatím největším překvapením demokratických primárek — razantním kritikem současného podoby demokracie a podnikatelského prostředí v USA, a přitom velice populárním politikem, Berniem Sandersem.

Druhá největší očekávání pak budila v souvislosti s debatou otázka, jak se představí zbylí tři uchazeči o nominaci demokratů, o nichž se v masmédiích příliš nemluví: bývalý guvernér Marylandu Martin O´Malley, senátor za Virginii Jim Webb a bývalý guvernér státu Rhode Island Lincoln Chafee.

Podle téměř všech komentátorů obstála Clintonová v debatě znamenitě, spokojení jsou ale i sandersovci. Zatímco bývalá první dáma, senátorka za New York a exministryně zahraničí totiž zapůsobila zejména na publicisty, analytiky a demokratický střed, výkon letitého senátora za Vermont dokázal mobilizovat spřízněné aktivisty natolik, že Sanders vyhrál většinu internetových hlasování a anket, jež se v souvislosti s debatou pořádaly.

Ze zbylé trojice působil nejvýrazněji Martin O´Malley, který soustavně vyzdvihoval, co dokázal ve svých dosavadních funkcích. Jim Webb zdůrazňoval zejména svoji zkušenost příslušníka námořní pěchoty a práci v Senátu, Lincoln Chafee zase svou třicetiletou politickou kariéru bez skandálu. Ani jeden z nich ovšem nezapůsobil tak výrazně jako Clintonová nebo Sanders.

Zbraně a emaily

Kandidáti diskutovali především o zahraniční politice a řešení konfliktu v Sýrii, zpřísnění regulace prodeje zbraní, ekonomické nerovnosti, obnovitelných zdrojích či dostupnosti vzdělání a zdravotní péče. Všichni se při tom shodli na nutnosti budování spojeneckých koalic, vyloučili další pozemní intervenci na Blízkém východě, odsoudili policejní násilí vůči Afroameričanům a podpořili pokrokářskou sociální politiku.

Odlišné názory byly naopak na vytvoření bezletové zóny nad Sýrii, jejíž zastánkyní je Clintonová, na otázku žádoucí podoby regulace velkého businessu a přístup ke střelným zbraním. Právě v této části debaty měl podle pozorovatelů největší problémy Sanders, který, jak připomněla Clintonová, odmítl například v roce 1993 podpořit takzvaný Brady Bill — zákon zavádějící povinnou pětidenní čekací lhůtu při koupi zbraně, během níž má stát prověřit záznamy kupujícího.

Sanders reagoval na kritiku poukazem na komplikovanost návrhu a připomínkou venkovského charakteru státu Vermont, jenž v Senátu zastupuje. Clintonová oponovala, že jí návrh nijak komplikovaný nepřipadal a že sama hlasovala bez zaváhání pro. A Martin O´Malley si ještě přisadil, že jeho stát Maryland má také loveckou tradici, a přitom prodej zbraní reguluje přísně.

Pozorovatelé připomínají, že tématu regulace zbraní dodává na důležitosti stále neúspěšná snaha administrativy Baracka Obamy prolomit blok vlivné lobby Národní asociace držitelů zbraní (NRA) a republikánů. Nedávný masakr v Oregonu byl přitom v pořadí už pětačtyřicátým útokem ve školách od začátku letošního roku a podle mnohých za nimi stojí právě příliš volná regulace prodeje zbraní.

Hillary Clintonová byla pak zase konfrontována s vlastním stále diskutovaným „mailovým“ skandálem — kritikou, že v době, kdy zastávala funkci Obamovy ministryně zahraničí, využívala i na část pracovní komunikace svůj soukromý mail, čímž dle některých oponentů ohrožovala bezpečnost země.