Za rok touto dobou bude pravděpodobně vrcholit kampaň před krajskými volbami. Ačkoliv je politika řemeslo velmi dynamické a rok je v ní opravdu dlouhá doba, dá se z indicií a chování hlavních politických aktérů usuzovat, co se asi bude dít. Hlavní neznámou jsou ovšem kroky predátora české politiky, Andreje Babiše a jeho hnutí.

Mírná nervozita už je mezi politiky, především v ČSSD znát. Strana se podle všeho ve většině krajů vydá cestou obhajob mandátů stávajících hejtmanů a i tam, kde dojde ke změně lídra, bude strana nucena vysvětlovat, proč by si měla zasloužit důvěru voličů pro třetí období. Někde to bude úkol složitý méně, jinde více. ČSSD si bude také muset v kampani poradit s prostým momentem únavy voliče ze stereotypu a touhou po změně.

Od opozičních stran se dá očekávat sázka na vyvažování a kampaň v modelu té, která přinesla ČSSD triumf v krajských volbách v roce 2008. Tedy učinit z krajských voleb referendum o vládě Bohuslava Sobotky. Jejím problémem ovšem je, že na rozdíl od tehdy dominantní ČSSD je opozice roztříštěná a pokud nebude schopna ustavit jednotný blok, bude se tato strategie uplatňovat velmi složitě. Vzhledem k úspěchu různých komunálních alternativ v obecních volbách se dá očekávat navíc i jejich vstup do kampaně, tedy alespoň tam, kde uspěly ve velkých městech v rámci krajů.

Již tak nepřehlednou situaci komplikuje hnutí ANO Andreje Babiše. To si, ač součást vládní koalice, hraje stále na poloviční opozici. Babišovi se také stále daří udržovat roli „opozice proti všem“. Na rozdíl od všech ostatních aktérů má navíc výhodu materiální a mediální. Jím vlastněná média už si připravují podle všeho půdu k oslabování hlavních soupeřů ANO.

Lidové noviny atakují premiéra a předsedu ČSSD Sobotku s kauzou privatizace OKD, která se může stát dlouhodobým symbolem selhání osob i strany a MF Dnes nápadně často sahá ke krajským kauzám, z nichž může učinit roční seriál o problémech krajských politiků najmě z ČSSD. Z každého tohoto příběhu pak může Andrej Babiš kdykoliv vyvolat příběh o vládní krizi, který může vést ke kampani ve zcela jiných kulisách, než jak ji vidíme dnes.

A pak je tu ještě jedna neznámá, totiž vývoj takzvané uprchlické krize. Ta je zcela nezávislá na domácích aktérech, kteří mohou podle situace jen zesilovat či zjemňovat její dopady na politickou situaci v zemi. Celková únava z politiky a přechozená, dlouhodobá politická krize v zemi se však může právě v krajských volbách ošklivě projevit a vystavit všem žlutou kartu.