Byl to nadějný den pro syrské uprchlíky — alespoň tedy pro ty, co zrovna neumírali na moři nebo nebyli zavření v českém „detenčním ústavu“ (čti vězení). V pondělí 7. září, kdy Brazílie slavila svou nezávislost, pronesla v poslední době jinak defenzivní prezidentka Dilma Rousseffová nečekaně odvážný projev: „I v momentech těžkosti, v momentech krize, kterou právě procházíme, je naše náruč otevřená uprchlíkům,“ prohlásila. „Využiji dnešního dne, abych zopakovala ochotu naší vlády přijmout vyhnance ze svých zemí, kteří sem chtějí přijít žít a pracovat a přispět svým dílem k prosperitě Brazílie.“

Prezidentka Rousseffová připomněla nakonec imigrantské kořeny vlastní země: „My Brazilci jsme národ vytvořený lidmi extrémně různorodého původu a žijeme tu v míru.“ A nezapomněla zmínit více než deset milionů Brazilců, kteří mají svůj původ právě v oblasti Sýrie a Libanonu.

Zkušenost ukazuje, že ze strany brazilských představitelů nejde jen o prázdná slova — Brazílie totiž od roku 2011 přijala zdaleka největší množství syrských uprchlíků v Latinské Americe a víc než řada západních zemí, včetně mnohem bohatších Spojených států amerických. Brazílie také vyvinula jednoduchý a efektivní systém pro syrské žadatele o azyl, jenž by mohl sloužit jako inspirace evropským zemím zasaženým bezprecedentní uprchlickou krizi.

Jak tento systém funguje? Země zřídila speciální humanitární víza pro Syřany, o něž je možné požádat na diplomatických zastoupeních v Jordánsku, Sýrii a Libanonu. Na rozdíl od běžných víz není nutné získat v zemi práci nebo dokazovat finanční zajištění, vyřizuje se zrychleně a na místě. Jakmile dotyčný toto vízum získá, potřebuje se jen dopravit do Brazílie a požádat zde o azyl, kde ho v drtivé většině případů dostane.