Úterní sněmovní debata o humanitární krizi se příliš nepovedla. Užitečné aspoň je, že v dolní parlamentní komoře upustila páru. Také byly vyloženy karty na stůl.

Premiér Bohuslav Sobotka vsadil na věcnost. Shrnul, co se děje, jaká je pozice české vlády a v čem se rozchází s názorem evropských partnerů.

K tomu poznamenejme, že přes spor o kvóty, který může hrát roli „bílého psíka“ odvádějícího pozornost od vážnějších témat, na něž je nahlíženo odlišně, se pozice všech zemí EU postupně vyvíjí. Evropa na dnešní stav reálně připravena není a učí se jej zvládat za pochodu, někde čestně, někde spíš ostudně. Ideály narážejí na technické možnosti, ale i na obyčejnou zbabělost. Zároveň se naštěstí ozývají hlasy ve prospěch dodržování lidských práv uprchlíků, kteří se už na území Evropy, jež se sama pokládá za civilizovaný kontinent, objeví. Včera je například — mimo jiné s odvoláním na množící se judikáty soudů — zdůraznil i ministr bez portfeje Jiří Dienstbier.

Vedle Sobotky ve Sněmovně mluvila nejdéle místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. Nevyhnula se frázím a různým klišé, srozumitelně však popsala humanitární i bezpečnostní aspekt a hlavně se jménem své strany postavila za postoj vlády. Nebývá to pravidlem. A to se ke své kolegyni později díkem premiérovi a ministrům zahraničí a vnitra připojil i předseda strany Karel Schwarzenberg.

ODS pochvalami neplýtvala a o to víc brnkala na národní strunu. Především však tepala nepřipravenost vlády, například co do kapacit středisek pro uprchlíky. V tom si ale její šéf Petr Fiala naběhl na vidle: premiér Sobotka mu připomněl, že pravicové kabinety se vedle podfinancování bezpečnostních sborů dopustily i redukování kapacity detenčních zařízení o 30 %. Na to jen lídr modrých komicky namítl, že nemohli tušit, co přijde. Opravdu nemohli? Nečetli snad studie bezpečnostních expertů, demografů a sociologů?