Další středoevropská země zavádí účtenkovou loterii. Od září 2013 ji mohou využívat Slováci, od letošního 1. října se jí budou moci zúčastnit i Poláci starší osmnácti let, kteří budou sbírat paragony za nákupy za více jak deset zlotých (asi pětašedesát korun) a zaregistrují se v příslušném systému. Kdo se zúčastní, bude moci vyhrát i auto. Podnikatel, který výherní účtenku vydal, se může těšit na tablet.

Cílem loterie, kterou budou pro polský stát příznačně provozovat dvě společnosti s ručením omezením, je vzdělávat lidi. Podle představitelů ministerstva financí je odebírání paragonů při nákupu nástrojem, jak „všichni můžeme podporovat poctivé podnikatele, tedy takové, kteří odvádějí daň z přidané hodnoty“. Firmy za provedení loterie včetně její propagace a nákupu cen dostanou v přepočtu asi čtyřicet osm milionů korun.

Loterii podporují i podnikatelské svazy, které argumentují, že když někdo nevystavuje paragony a ještě třeba zaměstnává lidi načerno, tak slušný podnikatel je proti němu nutně dražší. Kdo je nepoctivý, má nezákonnou konkurenční výhodu.

Podmínkou pro realizaci účtenkové loterie je pochopitelně existence registračních pokladen a paragonů. Jinak by nebylo o co losovat. O tom se v u našich severních sousedů žádná debata nevede. Účtenku dostanete téměř všude — pochopitelně třeba v knihkupectví nebo supermarketu, ale stejně samozřejmě v domácím penzionu, v restauraci nebo v trafice, když si kupujete noviny za v přepočtu patnáct korun.

Kdo registrační pokladnu mít musí, není stanoveno oborem podnikání, jak se o tom mluví v České republice v případě chystané elektronické evidence tržeb, ani třeba právní formou. Registrační pokladnu musí mít více méně každý, kdo má při své podnikatelské činnosti roční obrat větší než 20 tisíc zlotých (130 tisíc korun). Ne zisk, ne příjem, ale obrat.

Už dnes je přitom také řada zboží, jehož prodej musí být zaznamenán registračními pokladnami bez ohledu na obrat. Jde třeba o hudební a datové nosiče, motory a jejich části, paliva nebo parfémy. Registrační pokladny musejí mít i holiči, lékaři a právníci s výjimkou notářů.

Kromě nástroje vzdělávání má být loterie nástrojem pro válku s černým trhem, jeho velikost Poláci odhaduji na pětinu až třetinu hospodářství. Dalším krokem by mohlo být snížení limitu na hotovostní transakce mezi firmami z dnešních 15 na 3 tisíce zlotých (tedy jen necelých dvacet tisíc korun).

Poláky čekají letos v říjnu volby do obou komor Parlamentu, ale nezdá se, že by zrovna účtenková loterie měla patřit mezi oběti případně změny vládní garnitury.

Do české debaty podle mě může mezitím vstoupit polská myšlenka zavést elektronickou evidenci tržeb ne podle odvětví, ale právě podle obratu.

Těžko by se pak mohli zlobit třeba restauratéři nebo hoteliéři, že si stát v osobě Andreje Babiše na ně zasedl a že přeci nepoctiví podnikatelé mohou být i v jiných oborech. Bylo by totiž zjevné, že cílem je kontrola příjmu, a ne ubližování některé z nějakého důvodu vybrané části podnikatelů.