Několikrát odložený třetí sněm hnutí ANO proběhne tento víkend v Praze. Delegáti druhé nejsilnější formace současné české politiky na něm rozhodnou především o tom, kdo obklopí předsedu a zakladatele hnutí Andreje Babiše ve vedení strany. Právě volba místopředsedů zároveň naznačí, nakolik má hnutí předseda Agrofertu stále pod kontrolou, či zda se podaří prosadit někomu navzdory jeho preferencím.

Většina médií, z nichž mnohá ovšem Babiš vlastní, předpovídají, že se do vedení ANO dostanou lidé, kteří jsou tak či onak spojeni s Agrofertem. Jde většinou o lidi, jejichž loajalitu má tedy Babiš prověřenou. Připomeňme, že krátce po minulém sněmu nastal ve vedení strany rozkol, který skončil rezignací čtyř z pěti místopředsedů ani ne měsíc po jejich zvolení.

Pátá místopředsedkyně Věra Jourová rezignovala loni v létě po obsazení pozice eurokomisařky. Od té doby Hnutí ANO už nemělo místopředsedu ani jednoho.

Podobné situaci se bude chtít předseda ANO zcela jistě vyhnout. V rozhovoru pro Deník Referendum to řekl jasně exmístopředseda ANO Peter Harvánek na sklonku minulého roku: „Babiš si to už ohlídá. Po zkušenostech, které má z minulého sněmu, si to těžce ohlídá… Pokud udělá chybu, pro příště se ponaučí. On nedělá stejnou chybu dvakrát. Volbu předsednictva si prostě velice dobře ohlídá.“

Kluci z plakátu vs. kluci z Agrofertu

Novináři předsjezdový střet o místopředsednické posty popsali jako střet mezi „kluky z plakátu“ a „kluky z Agrofertu.“ Pozice těch prvních, tedy osobností, které Babiš angažoval před volbami a které mu nesporně výrazně pomohli hnutí legitimizovat v očích mnoha voličů a nakonec i uspět ve volbách, slábne.

Takový je aspoň mediální obraz vnitrostranické konstelace. Ještě jednou ale musíme zdůraznit, že ho mají na svědomí média, z nichž nemalá část patří Babišovi. Na druhou stranu podobnou hypotézu podporují i nominace krajských konferencí.

Například Martin Stropnický ještě před několika týdny v rozhovoru pro Deník Referendum uvedl, že má ambici ucházet se o post prvního místopředsedy. Nakonec se musel spokojit s pouhými dvěmi nominacemi na post řadového místopředsedy. Favoritem tedy, pokud počet nominací vypovídá o atmosféře v hnutí, zcela jistě není.

Na post prvního místopředsedy kandiduje celkem pět politiků a političek, jednoznačným favoritem je nejspíš dlouholetý Babišův podřízený z Agrofertu a předseda sněmovní frakce hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. Nominaci na post prvního místopředsedy získal z Pardubického, Olomouckého, Zlínského, Plzeňského, Ústeckého, Jihomoravského a Královéhradeckého kraje a Vysočiny.

Kromě něj se o post první místopředsedkyně ucházejí čtyři ženy: Jaroslava Jermanová, Radmila Kleslová, Radka Maxová a Blanka Kotrlová. Všeobecně známými jsou ale pouze první dvě: Jermanová byla za ANO zvolena v roce 2013 poslankyní a je také místopředsedkyní dolní komory. Kleslová je starostkou Prahy 10 a pražskou předsedkyní hnutí. Jermanová má dvě nominace, a to ze Středočeského a Karlovarského kraje, Kleslová pouze jednu, z Prahy.

O pozici čtyř řadových místopředsedů se uchází osm politiků (Martin Stropnický, Martin Komárek, Josef Bělica, Richard Brabec, Ivan Pilný, Jan Volný, Petr Vokřál a Ladislav Okleštěk). Je ale možné, že k nim přibudou neúspěšní kandidáti na post prvního místopředsedy.

Martina Stropnického a Martina Komárka lze označit za „kluky z plakátu“. Bělica a Vokřál jsou komunální politici. První byl lídrem kandidátky v Havířově, podílel se na vytvoření tamní koalice a zastává post radního. Vokřál je primátorem Brna, kde vyhrál loni na podzim komunální volby.

Jejich úspěch by znamenal, že se regionům daří koordinovaným postupem do vedení strany své zástupce dostat. Všichni ostatní kandidáti jsou poslanci, Brabec a Stropnický navíc zasedají v Sobotkově vládě. Z dalších devíti kandidátů pak vyberou delegáti sněmu zbytek předsednictva.

Stanovy a demokratický centralismus

Volba vedení je naplánovaná na sobotní podvečer. Předtím zazní zprávy ústředních orgánů, dopoledne na sněmu vystoupí hosté, mezi jinými například pražská primátorka Adriana Krnáčová či filosof a sociolog Václav Bělohradský. Ovšem podstatné události proběhnou také v neděli. Delegáti budou hlasovat o stanovách sněmu, očekává se také aspoň náznak programové debaty.

Již na podzim jsme psali právě v souvislosti s neúplným vedením strany, že ANO dlouhodobě porušuje své vlastní stanovy. A návrh nových stanov popsal před časem na serveru Echo24.cz novinář Petr Holub. Už titulek jeho textu je výmluvný: Bez Babišovy vůle se nepohne ani list, říkají stanovy ANO.

V devátém článku návrhu stanov stojí, že při zastupování hnutí jedná samostatně předseda hnutí, a to ve všech záležitostech. Obdobnou formulaci obsahuje návrh stanov i jinde: „Předseda hnutí stojí v čele Hnutí a reprezentuje hnutí navenek.“

„Tyto formulace jsou doslova opsány ze starší verze, novinkou je však princip, že předseda je jediný člověk, který může jednat bez omezení,“ glosuje návrh stanov Holub s tím, že předsedu sice může někdy zastoupit některý z pěti místopředsedů, avšak pouze na základě písemného zmocnění čtrnáctičlenného předsednictva.

Stanovy podle verze, kterou se kolegovi z Echo24 podařilo získat, dále nařizují, aby se nejméně jednou za dva roky scházel celostátní sněm. „V období mezi sněmy stačí mít předsedovi pod kontrolou předsednictvo a pak ho už nemůže nikdo ohrozit,“ píše Holub s tím, že krajské sněmy sice budou mít právo volit své předsedy, podle pátého odstavce článku 16 však „nominaci kandidáta na krajského předsedu předloží k rozhodnutí předsednictvu“.

Předsednictvo rozhoduje také o kandidátkách ve všech volbách, kterých se ANO 2011 zúčastní. Pokud jde o odvolání předsedy, může tak učinit pouze celostátní sněm. „Přesto má předseda nástroj, jak se v těžkých dobách pojistit,“ píše Holub a vysvětluje, že mu stačí, když ho bude podporovat stranický výbor.

„Jeho osmadvacet členů je automaticky delegáty sněmu, zároveň výbor rozhoduje o tom, kolik delegátů se na sněm pozve. Teoreticky je možné pozvat jen takový počet delegátů z krajů, aby nepřečíslili členy výboru.“

Tomu, zda podobné znění stanov odpovídá demokratickým pravidlům a také zákonům České republiky, se budeme detailně věnovat po sněmu.

Programová debata

Jak upozorňují experti, ANO se dříve či později nevyhne jasnější a čitelnější programové profilaci. Již na konci ledna jsme v detailním rozboru geneze hnutí ANO k příležitosti prvního výročí vzniku Sobotkovy vlády a na pozadí roztržky pramenící z rozdílných názorů koaličních formací na zavedení sektorové daně a náhradního výživného matkám samoživitelkám ilustrovali, že Babišova formace má náběh k posunu doprava.

Nyní, těsně před sněmem, se ukazuje, že Babiš bude tlaku učinit z ANO jasně ideově vyprofilovaný a napravo situovaný subjekt čelit pravděpodobně čím dál častěji. Poslanec a kandidát na řadového místopředsedu Ivan Pilný tak učinil v rozhovoru pro server iDnes.cz den před sněmem.

Podle něj bylo chybou rušení poplatků ve zdravotnictví, není prý také rozhodnut, zda bude hlasovat pro zrušení druhého penzijního pilíře a o školném sice tvrdí, že neřeší problém financování vysokých škol, avšak podle něj je určitým symbolem toho, že vzdělání je investice.

O tomto víkendu se posun v identitě ANO, či v jejím jasnějším ukotvení na pravolevé ose čekat zcela jistě nedá. I tak bude ale zajímavé sledovat, do jaké míry budou tuto rovinu politiky ANO delegáti akcentovat. A také, jak bude na podobné výtky reagovat Babiš.

I jemu musí být ostatně jasné, že se jeho dosavadní strategie postupně vyčerpává: i podnikatelský populismus má své meze, obzvlášť nejste-li v opozici. Být kritikem politického establišmentu a zároveň předsedou jedné z nejsilnějších stran a ministrem financí nejde věrohodně donekonečna.

Nakonec jsou tu dvě klíčová témata: obě nesouvisejí pouze s hnutím ANO, natož s jeho víkendovým sjezdem, nýbrž s kvalitou a budoucností demokracie v České republice: střet zájmů a předčasné volby. Je krajně nepravděpodobné, že bychom se právě od delegátů sněmu doslechli byť kritickou větu o tom, jak nebezpečný je pro naši politiku způsob, jakým Andrej Babiš kumuluje ekonomickou, mediální a politickou moc. I když třeba Václav Bělohradský překvapí.

Je to právě kumulace moci, která Babišovi umožňuje podniknout prakticky kdykoli pokus o vyvolání předčasných voleb. Postačí slabší chvilka ostatních aktérů anebo kloudně nachystaná mediální ofenzíva. Čekat až do termínu řádných voleb by se totiž Babišovi nemuselo vyplatit.

Je totiž mnoho příznaků, že šíp vystřelený Babišem v roce 2011 už začal klesat. Každá vládní strana je dříve či později konfrontována se ztrátou důvěry voličů. Navíc v případě Babišových voličů, vybavených velmi různorodými očekáváními, se začíná čím dál jasněji vyjevovat protichůdnost jejich zájmů. V neposlední řadě nastane postupné vnitřní sktukturování ANO, pnutí, konflikty, revolty.

Babiš nebude donekonečna držet pevně opratě ani v hnutí ANO, natožpak ve vládě. I on bude postupně čelit dezintegračním tlakům. Nejen proto se od něj veřejné mínění začne postupně odvracet. Již nyní se ostatně ukazuje, že spontánní podpora mnoha osobností ve vztahu k Babišovu hnutí slábne.