Velký boj nejmenší indiánské vesnice

František Kalenda

Stálý spolupracovník DR tentokrát přímo z Brazílie o situaci původního obyvatelstva, jež nezřídka žije v obklíčení rostoucích velkoměst.

Na první pohled by to klidně mohla být favela. Ostatně nachází se na okraji megalopole São Paulo, největšího města na jižní polokouli, kde žije asi dvacet milionů lidí. A ohraničují ji tři dálnice, z nichž jedna paradoxně nese jméno Bandeirantes, tedy označení skupin kolonistů, kteří zotročovali „indiány“ a násilím si podrobovali vnitrozemí.

Přesto je to terra indígena, tedy vymezené území původního obyvatelstva. Nejmenší podobné území v Brazílii a nejmenší na světě.

Hora Jaraguá je pro indiány posvátná. Foto Wikimedia Commons

Nachází se u samotného vstupu do parku Jaraguá, kde je zároveň nejvyšší hora města São Paulo, vypínající se do výše zhruba 1300 metrů nad mořem. První, čeho si návštěvník pravděpodobně všimne, jsou psi. Potulují se jich tu asi čtyři stovky; zhruba dvakrát tolik má indiánské území obyvatel. Patří ke kmeni Guaraní, přesněji řečeno k jeho odnoži Mbya, alespoň tedy podle rozčlenění brazilských antropologů v 50. letech. Velká část z nich ani neumí portugalsky. Snaží se žít původním stylem života a praktikovat staré rituály ve spojení s katolictvím převzatým kdysi dávno od jezuitských misionářů.

Jenže na vyměřené ploše je to prakticky nemožné. Přestože jejich předci kdysi obývali široké okolí a hora Jaraguá je pro ně posvátná, stát jim po pádu diktatury při tzv. demarkaci indiánských území vyměřil směšných 1,5 hektaru.

Vzhledem k jejich rostoucímu počtu nemají obyvatelé dost místa ani na pěstování kukuřice a maté ke svým obřadům; a všechno jídlo musí kupovat ve městě. Antropolog Daniel Pierri říká, že kvůli tomu komunita ztrácí původní techniky kultivace půdy a stává se závislou na pomoci zvenčí. Tu přitom poskytují téměř výhradně neziskové organizace jako Teto nebo právě katoličtí misionáři z různých řádů.

Indiáni už léta samozřejmě žádají o větší pozemky, ale zemědělské lobby se zatím daří tyto žádosti zablokovávat. V loňském roce přitom státní Fundação Nacional do Índio (FUNAI) zodpovědná za demarkaci rozhodla, že by se území mělo rozšířit o zhruba dalších 500 hektarů, jenže čeká se stále na potvrzení státního návladního.

Je veřejným tajemstvím, proč otálí.

×