Zpráva, kterou 9. prosince zveřejnil zvláštní výbor amerického Senátu pro zpravodajství, vydala svědectví nejenom o vazebním a vyšetřovacím programu CIA, který si v březnu 2009 uložila „prostudovat“, nýbrž i o tom, co několik komentátorů pojmenovalo „duší“ Ameriky. Debata, jež se po zveřejnění okamžitě rozproudila, byla příznačná pro dnešní stav této země — a tím i pro její „duši“.

Ti, kdo se ve veřejném prostoru zprávou zabývali — sdělovací prostředky a glosátoři na sociálních sítích — se rozdělili zhruba na dva tábory: jedni zprávu uvítali (v domnění, že USA „očistí“ — včetně jejich „duše“), druzí ji odmítali. Pro své stanovisko měli tito druzí dvojí důvod: buď schvalovali vyšetřovací metody, nebo si nepřáli, aby byla se zprávou vůbec seznámena veřejnost (nebo uváděli oba důvody). Často zcela utilitaristicky namítali — třebaže sumář pro veřejnost, který je vlastně pouhým shrnutím úplného třísvazkového textu o 6 682 stranách, má pouhých 525 stran — , že podrobnosti, navzdory začernění všech vlastních i místních jmen, mohou vést nepřátele Ameriky k novým útokům.

Nepřekvapí, že k tomuto táboru patřili především známí politici z doby, kdy CIA používala tzv. enhanced interrogation techniques (EIT), jež se prakticky rovnaly mučení, jak je definováno v mezinárodním právu. Především to byl bývalý Bushův viceprezident Dick Cheney, jenž neváhal zejména v nedělním pořadu televize NBC Setkání s tiskem prohlásit, že vyšetřovací metody CIA byly „absolutně oprávněné“ a nebyly mučením. „Mučením bylo to, co teroristé z Al-Káidy udělali třem tisícům Američanů 11. září,“ řekl Cheney doslova.

Obhajoba mučících metod poukazem na útok z roku 2011 se ostatně vyskytovala u zastánců CIA často. Jde podle mého soudu o další projev přesvědčení o výjimečnosti USA —- charakteristický pro převládající ideologii.

Sotva kdo se také podivil, že „zvýšené vyšetřovací metody“ hájili i šéfové CIA z dob, kdy byly metody aplikovány — George Tenet, Porter Goss a Michael Hayden. V úvodníku deníku The Wall Street Journal označili zprávu — spolu se svými někdejšími náměstky — za „stranický útok na agenturu, jež vynaložila všechny své síly na ochranu Ameriky po 11. září“ a vyšetřovací metody charakterizovali jako „nesmírně cenné pro zabránění dalším útokům Al-Káidy“.

Papír snesl příslušná tvrzení i přesto, že jsou v naprostém rozporu se závěry zprávy. Většina kritiků zveřejnění zprávy ostatně mýtus o důležité roli mučení pro odvrácení útoků na USA, jež se Al-Kádia už už chystala provést, dodnes opakuje.

Smírnější hlasy

Současný ředitel CIA John O. Brennan — jako někdejší vedoucí poradce prezidenta Obamy v záležitostech národní bezpečnosti prezidentovi blízký — neváhal označit vyšetřovatele, kteří používali metody označované za mučení, za „vlastence“, pokud je aplikovali v rámci označeném za legální právníky ministerstva spravedlnosti. Brennan pouze připustil, že „v omezeném počtu případů byly metody neschválené, byly odpuzující a všichni by je měli právem odsoudit“.

Dvě významné americké organizace na ochranu lidských práv — American Civil Liberties Union a Human Rights Watch — zprávu uvítaly a obě žádaly ministerstvo spravedlnosti, aby byly osoby, jež se na mučení podílely, vyšetřeny a potrestány. Současná administrativa se ovšem staví k výzvě odmítavě a vzhledem ke skutečnosti, že od 6. ledna tohoto roku ovládají obě komory Kongresu republikáni, je takový krok zcela vyloučen.

Na konec „třešnička na dortu“: americké veřejné mínění se většinově staví k „zesíleným vyšetřovacím metodám“ kladně. Pew Research, jedno z nejserióznějších středisek průzkumu veřejného mínění, zjistilo ve dnech 11. — 14. prosince, že 51 procent dotazovaných je schvaluje a pouze 29 procent se vyslovuje proti nim. 56 procent Američanů je přitom přesvědčeno, že tyto metody přispěly k odvrácení útoků Al-Káidy, 28 procent je názoru opačného. Současně ovšem 42 procent dotázaných považuje zveřejnění zprávy za správné, zato 43 procent nikoliv.

„Dozvuky“ zprávy z vyšetřování jsou tedy v jistém stupni také „dozvuky“ zprávy o současné Americe. A jak to chodí ve věku přemíry informací, informace, jež se týkají všedního života milionů Američanů a nejsou pro ně věcí minulosti jako zpráva o mučení, překryly už po několika dnech diskuse o CIA.

Poslední z velkých debat v hlavním proudu skončily s prohlášením Baracka Obamy o navázání diplomatických styků s Kubou. Nyní se zdá, že valná část americké veřejnosti na CIA a všecko, co se jí týká, raději zapomene.