Zpráva, kterou 9. prosince zveřejnil zvláštní výbor amerického Senátu pro zpravodajství, vydala svědectví nejenom o vazebním a vyšetřovacím programu CIA, který si v březnu 2009 uložila „prostudovat“, nýbrž i o tom, co několik komentátorů pojmenovalo „duší“ Ameriky. Debata, jež se po zveřejnění okamžitě rozproudila, byla příznačná pro dnešní stav této země — a tím i pro její „duši“.

Ti, kdo se ve veřejném prostoru zprávou zabývali — sdělovací prostředky a glosátoři na sociálních sítích — se rozdělili zhruba na dva tábory: jedni zprávu uvítali (v domnění, že USA „očistí“ — včetně jejich „duše“), druzí ji odmítali. Pro své stanovisko měli tito druzí dvojí důvod: buď schvalovali vyšetřovací metody, nebo si nepřáli, aby byla se zprávou vůbec seznámena veřejnost (nebo uváděli oba důvody). Často zcela utilitaristicky namítali — třebaže sumář pro veřejnost, který je vlastně pouhým shrnutím úplného třísvazkového textu o 6 682 stranách, má pouhých 525 stran — , že podrobnosti, navzdory začernění všech vlastních i místních jmen, mohou vést nepřátele Ameriky k novým útokům.