V Mexiku to opět vře, tentokrát protesty „unavených“
František KalendaSoučasnou vlnu protestů podnítilo zmizení a nejspíše i vražda třiačtyřiceti studentů, kteří protestovaly proti poměrům ve městě Iguala. Když se ukázalo, že za činem stojí společně starosta, jeho žena, místní policie a zločinecký kartel, vypukly bouře po celé zemi.
Nějakou dobu trvalo, než si světová média všimla, že se v Mexiku něco děje. Snad proto, že protesty související se stupňujícím se násilím neprobíhaly letos na podzim poprvé; do ulic už dřív vyrazily třeba matky obětí nebo státní zaměstnanci. Tentokrát se však něco změnilo. Vlna demonstrací zasáhla celou zemi, byla spontánní a vyjadřovala směsici rozhořčení a zoufalství, jíž cítí většina obyvatel této země bezpráví.
Na počátku již několikatýdenní vlny pobouření stála aféra s třiačtyřiceti studenty, kteří záhadně zmizeli v září letošního roku ve státě Guerrero. Dne 7. listopadu ohlásil státní návladní Jesús Murillo Karam v šokujícím projevu, že pohřešovaní studenti byli popraveni a jejich ostatky zapáleny. Začal se odhalovat těžko uvěřitelný příběh, který zahrnoval starostu města Igualy a jeho manželku jako původce zločinu a místní policii jako jeho nepřímou vykonavatelku; právě policie totiž měla studenty zadržet na demonstraci proti starostově choti, odvézt je za město a předat do rukou místního kartelu Guerreros Unidos. Ten pak studenty popravil a jejich těla naházel do hromadného hrobu a zapálil.
Přestože nalezené ostatky jsou v takovém stavu, že jejich identifikace je téměř nemožná, 7. prosince se to podařilo u prvního zmizelého studenta, devatenáctiletého Alexandera Mora Venancia. Proces identifikace teď pokračuje dále.
Už před vystoupením státního návladního veřejnost především v samotném státě Guerrero hlasitě žádala spravedlnost a nalezení studentů. Po oznámení pravděpodobného osudu pohřešovaných, které následovalo po několikatýdenní intenzivní pátrací akci, však veřejný hněv doslova vybuchl v celém Mexiku. Na obrovských demonstracích, jako byly ty, které proběhly 20. listopadu nebo 1. prosince, se nejen žádalo odstoupení prezidenta Peñi Nieta, ale došlo i na násilné střety s policií, částečně vyprovokované právě ozbrojenými složkami.
Rozčilení ještě umocnilo zadržení řady demonstrantů za podivných okolností a řada ještě podivnějších obvinění včetně pokusu o vraždu. V reakci na nepřiměřený zásah z 20. listopadu musel rezignovat šéf policie v Ciudad de México.
Cíle, reakce moci a alternativy
Mezi demonstranty dnes téměř každodenně zní heslo #YaMeCansé (volně přeložitelné jako „Jsem unavený“ nebo „Už mám dost“); slova se stala symbolem protestního hnutí po jejich vyslovení státním návladním na konci již několikrát zmíněné tiskové konference. Heslo je výstižné, protože k tak masivním protestům došlo po mnoha letech extrémního násilí včetně celkem běžných únosů a vražd. Vždyť vražd bylo od započetí „války proti drogám“ napočítáno neoficiálně už přes 100 tisíc. Umučení studenti z Guerrera představují pouhý vrchol ledovce.