Mexičané berou boj s gangy do vlastních rukou
František KalendaVelká válka drogových kartelů přiměla řadu obcí zformovat vlastní domobranu. Vzniklé milice se pak nezřídka obracejí i proti podplacené policii či zkorumpovaným starostům.
Nebylo třeba nedávného nálezu masového hrobu na západě země, aby bylo zjevné, že násilí přetrvává jako jeden z hlavních problémů současného Mexika. Přes sliby nového prezidenta válka s drogovými kartely pokračuje; válka, ve které od roku 2007 zemřelo na sedmdesát tisíc lidí a která definitivně spojila mezinárodní pověst Mexika s bezhlavými těly nalézanými na ulicích. Jistě existuje i druhé Mexiko; Mexiko prosperující, výrazně snižující chudobu pomocí rozsáhlých sociálních programů, Mexiko přitahující podnikatele, Mexiko s rapidně klesajícím množstvím emigrantů do Spojených států a naopak přijímající zvyšující se množství imigrantů z druhé strany rostoucí zdi. Dokud však válka s kartely neskončí, to druhé Mexiko zůstane vždy ve stínu toho prvního, krvavého.
Neschopnost vlády vyřešit stávající bezpečnostní situaci vedla na několika místech země k dosud výjimečnému jevu — k vytváření občanských milicí. Týká se to především států Guerrero a Michoacánna západě Mexika. Právě v těchto státech je situace kritická a v posledních letech se výrazně zhoršovala. Faktickou moc nad velkou částí obou států převzal kartel, který sám sebe nazývá Los Caballeros Templarios (Templářští rytíři). Samozvaní templáři nejsou obyčejný drogový gang, ale zároveň forma náboženské sekty, která před dvěma lety vzešla z již neexistujícího kartelu La Familia Michoacana a jeho „spirituálních“ kořenů. Templáři se hlásí ke zmizelému vůdci bývalé La Familia, Nazariu Morenovi Gonzálezovi, o jehož smrti se vedou spory. Moreno, mimochodem jehovista, je mezi svými následovníky považován za světce, existují k němu dokonce i neoficiální modlitby, a jednou z vedlejších aktivit nového kartelu je šíření jeho náboženských textů.