Nebylo třeba nedávného nálezu masového hrobu na západě země, aby bylo zjevné, že násilí přetrvává jako jeden z hlavních problémů současného Mexika. Přes sliby nového prezidenta válka s drogovými kartely pokračuje; válka, ve které od roku 2007 zemřelo na sedmdesát tisíc lidí a která definitivně spojila mezinárodní pověst Mexika s bezhlavými těly nalézanými na ulicích. Jistě existuje i druhé Mexiko; Mexiko prosperující, výrazně snižující chudobu pomocí rozsáhlých sociálních programů, Mexiko přitahující podnikatele, Mexiko s rapidně klesajícím množstvím emigrantů do Spojených států a naopak přijímající zvyšující se množství imigrantů z druhé strany rostoucí zdi. Dokud však válka s kartely neskončí, to druhé Mexiko zůstane vždy ve stínu toho prvního, krvavého.

Neschopnost vlády vyřešit stávající bezpečnostní situaci vedla na několika místech země k dosud výjimečnému jevu — k vytváření občanských milicí. Týká se to především států Guerrero a Michoacánna západě Mexika. Právě v těchto státech je situace kritická a v posledních letech se výrazně zhoršovala. Faktickou moc nad velkou částí obou států převzal kartel, který sám sebe nazývá Los Caballeros Templarios (Templářští rytíři). Samozvaní templáři nejsou obyčejný drogový gang, ale zároveň forma náboženské sekty, která před dvěma lety vzešla z již neexistujícího kartelu La Familia Michoacana a jeho „spirituálních“ kořenů. Templáři se hlásí ke zmizelému vůdci bývalé La Familia, Nazariu Morenovi Gonzálezovi, o jehož smrti se vedou spory. Moreno, mimochodem jehovista, je mezi svými následovníky považován za světce, existují k němu dokonce i neoficiální modlitby, a jednou z vedlejších aktivit nového kartelu je šíření jeho náboženských textů.

Hlavní aktivitou a zdrojem příjmu templářů je nicméně prodej syntetických drog; kartel patří mezi hlavní dodavatele metamfetaminu na americký trh.

Občanské milice se jako odpověď na rostoucí aktivity templářů začaly formovat začátkem letošního roku. Zdrojem nespokojenosti není pouze násilí produkované kartelem a jeho soupeři (v oblasti například Cárteldel Golfo), ale také míra, v jaké moc kartelů začala prorůstat do státních institucí. Pod vlivem je podle zakladatelů milic policie i lokální politická elita; právě kvůli těmto dobře zdokumentovaným nařčením ze spolupráce byli mezi prvními z „vyčištěných“ oblastí vyhnáni starostové, z nichž někteří nyní visí na plakátech ve svých bývalých působištích jako hledaní psanci. Rozpuštění místní policie je dalším obvyklým krokem a nemusí se obejít bez násilí.

Obcí, které v Guerreru a Michoacánu převzaly bezpečnost do vlastních rukou, je několik desítek a přibývají další. Podle José Alvarada, drobného farmáře z osvobozené oblasti, se do občanských milic, vyzbrojených většinou arzenálem zabaveným členům kartelů, přihlásilo už kolem pěti tisíc lidí. A mají ambiciózní cíle; minulý měsíc vyhlásili převzetí čtyřicetitisícového města Los Reyes a jsou odhodláni pokračovat v ofenzivě. Také milicionáři mají na své straně vysokou náboženskou autoritu, biskupa Miguela Patiñu Velázqueze, který ve svých veřejných vystoupeních podporuje odpor organizovaný občanskými komunitami.