Ani tři dny po uzavření volebních místností Mexičané nevědí, kdo bude příštích šest let jejich prezidentem. V nedělních volbách sice zvítězil nominant Revoluční institucionální strany (PRI) Enrique Peña Nieto, a to s náskokem 6,5 procenta hlasů; Federální volební institut ale v úterý vyhověl stížnostem a nařídil přepočítání celé třetiny odevzdaných lístků. Podle výkladů španělských agentur si přepočet vynutil zejména druhý z uchazečů, kandidát trojice levicových a pokrokářských stran Andrés López Obrador. Ten Peñu obvinil z nákupu hlasů a další zástupce PRI z podvodů při sčítání.

„Máme hlášeny četné nesrovnalosti (...) a když se tyto věci dějí, je třeba hlasy přepočítat. Nejde tu o žádost o nějaký ústupek nebo o laskavost. Žádáme naplnění práva,“ řekl levicový politik v úterý tisku.

Peña se osobně prohlásil za vítěze už od počátku týdne. „Lid Mexika dal naší straně šanci,“ pronesl během pondělní noci před jásajícími stoupenci. „Odvděčíme se mu výsledky,“ doplnil.

Ona třetina hlasů, jež má být přepočítána, sestává z lístků odevzdaných v okrscích, kde rozdíl mezi vítězným a druhým nejúspěšnějším kandidátem nepřesáhl jedno procento, a v obvodech, kde počet neplatných hlasů přesáhl rozdíl mezi řečenými uchazeči.

Podle pozorovatelů má i při přepočtu větší šanci na vítězství Peña. K úspěchu mu také již pogratulovali zástupci dosud vládnoucí pravice ze Strany národní akce (PAN) — dosluhující prezident Felipe Calderón a prezidentská kandidátka PAN Josefina Vázquezová. Ta skončila ve volbách jako třetí.

Výsledky přepočtu budou dle Federálního volebního institutu známy nejdříve 8. července. Znalci tak vybízejí, aby se nyní pozornost médií zaměřila spíše na problémy země. Ať už se totiž stane prezidentem kdokoliv, bude vystaven stejným výzvám.

Nejprve konsolidace

Jeden či druhý prezident bude dle agenturních rozborů nejdříve nucen upevnit vlastní postavení. Pokud zvítězí Peña, musí uklidnit hněv tradičně zapálených stoupenců soupeře. López Obrador již jednou prezidentské volby zpochybnil — stalo se tak v roce 2006, kdy jej Felipe Calderón porazil o necelé procento hlasů. Levicový politik následně zmobilizoval desetitisíce příznivců, kteří po několik měsíců demonstrovali v hlavním městě, blokovali jeho střed a narušovali práci Kongresu.

Podle agenturních prognóz je letos podobné vyhrocení nepravděpodobné. Vyloučit jej však nelze.

Kdyby naopak zvítězil López Obrador, musel by najít modus vivendi s guvernéry jednatřiceti mexických států a federálního distriktu. Ti mají jen o málo slabší postavení než guvernéři v USA a jsou ve většině členy PRI nebo PAN. Peñova PRI je navíc v Mexiku tradiční stranou moci. V minulém století zemi ovládala 71 let a dokonale prorostla do všech vlivových struktur. Image zkorumpovaného klientelistického uskupení si přitom udržela i během posledního dvanáctiletí, kdy mělo Mexiko prezidenty z PAN: Vincenta Foxe, jež vyhrál volby v roce 2000, a jeho nástupce, zmiňovaného Felipa Calderóna.

Enrique Peña přislíbil image strany napravit. Sám si však ze svého předchozího angažmá — v letech 2004 až 2011 působil jako guvernér státu Mexiko — odnáší přinejlepším rozporuplnou pověst. V zemi navíc od letošního jara působí silné protestní hnutí Yo Soy 132, které se do značné míry inspirovalo španělským 15-M. Také mexičtí rozhořčení kritizují demokratický deficit současné politiky, její propojenost s hospodářskými zájmy, sklony k autoritářství a nespravedlivou povahu stávajícího volebního systému. Nešetří přitom ani Peñu, ani Lópeze Obradora.

Upevňování pozice nového prezidenta pak podle znalců ovlivní ještě jeden faktor - spolu s prezidentskými volbami se totiž v neděli konaly také volby do obou komor mexického parlamentu, guvernérských úřadů šesti států a šesti státních kongresů. Úplné výsledky těchto hlasování nejsou prozatím k dispozici, agentury však předvídají, že ani PRI, ani Obradorovci nezískají parlamentní většinu. Jeden či druhý prezident tak bude nucen vytvářet ad hoc koalice se svými konkurenty, což je v mexickém kontextu záležitost nejvyššího politického umění.

Gangy a ekonomika

Upevnění mocenské pozice nicméně bude pro nového prezidenta jen začátek. Felipe Calderón zemi zanechal rozparcelovanou mezi drogové gangy vláčící navzájem i s vládními vojsky, s mírným, ale nerovnoměrně distribuovaným hospodářským růstem a souvisejícími sociálními problémy. Tématem číslo jedna se přitom v kampani jeho nástupců stala právě otázka bezpečnosti.

V rámci kartelových válek bylo od nástupu dosluhujícího prezidenta zabito 47 až 55 tisíc lidí. To je v přepočtu na velikost populace Mexika sice méně než ve Venezuele nebo Hondurasu, mexické gangy ale zabíjejí mimořádně brutálním způsobem. Záběry těl stažených z kůže visících z některého z mostů či usekaných hlav v přenosných ledničkách, které narkotrafikanti zasílají úřadům, plní masmédia takřka denně. A strach přináší další sociální důsledky.

Podle mexického zpravodaje BBC Willa Granta roste poptávka po zbraních všeho druhu, stoupá počet migrantů do relativně klidného hlavního města a bují dokonce i alternativní náboženské kulty. Renesanci dle Gratna zažívá zejména kult Svaté Smrti — patronky osob na okraji společnosti, který spojuje hispánský katolický ritualismus s náboženskými zvyky středoamerických indiánů.

Felipe Calderón se snažil násilnou kriminalitu a další bezpečnostní problémy řešit posílením policejních složek armádními jednotkami. Podle dnes převládajícího výkladu však nasazení vojáků pouze kartely rozdráždilo. Peña Nieto i  López Obrador slíbili, že ani oni nebudou s gangy vyjednávat. Jediná obecně uznávaná alternativa k silovému řešení ale přepokládá pokles zájmu o drogy v USA, kterýžto doposud žádný mexický prezident neovlivnil.

Podobně obtížné se jeví být přerozdělení výnosů z hospodářského růstu tak, aby z něj profitovala širší část společnosti. Mexický HDP rostl za Calderóna v průměru o 1,8 procenta ročně, tahouny růstu však byly především velké podniky vyrábějící na vývoz do USA. Peña i jeho konkurent slibují nový systém veřejných prací pro nejchudší, podpůrné sociální fondy a daňové reformy; vzhledem k federálnímu charakteru státu je však jejich dopad omezen.

Podle analytiků z USA nemá dnes centrální vláda ani mexický federální Kongres kontrolu nad způsoby, jimiž jsou prostředky z fondů v jednotlivých státech přerozdělovány. Oba charismatičtí politikové se ve volební kampani zavázali systém zefektivnit, zprůhlednit a zbavit korupčních rysů. Oba však byli v minulých letech sami z korupce nařčeni.

V centru mediální pozornosti teď ovšem zůstane ještě po několik dní otázka regulérnosti voleb a vlastního vítězství. Na proces hlasování letos dohlíželo na 30 tisíc pozorovatelů ze šedesáti zemí. Podle šetření Mexické autonomní univerzity publikovaného v pátek přesto i letos 71 procent Mexičanů předpokládalo, že se podvody volbám nevyhnou.

Další informace:

EFE Mexican elections agency to do recount of 1/3 of ballots

BBC News Mexico election candidate Lopez Obrador seeks recount

BBC News Mexico's Lopez Obrador not ready to concede election

BBC News Mexico election: Security tops agenda for new president

CommonDreams Mexico's Leftist Candidate says 'Last Word Not Spoken' as Conservative Claims Early Victory

CommonDreams Voters Head to the Polls in Mexico after Tumultuous Presidential Race

Al Džazíra Mexico voting under way for new president

Al Džazíra Nieto: New face of Mexico’s oldest party

MercoPress Peña Nieto, the new face of the old PRI, next Mexican president