Když bylo v sobotu 28. prosince nalezeno ve státě Michoacán na západě Mexika pět bezhlavých těl, nebyl nikdo nijak zvlášť překvapený. O několik dní později potvrdila oficiální statistika předpovědi; v Michoacánu došlo v roce 2013 k nejvyššímu počtu vražd za posledních patnáct let, počet únosů dokonce dosáhl na historický rekord. Stát nyní patří v rámci federace mezi nejnásilnější. Přes přítomnost tisíců vojáků.

S nárůstem kriminality ve státě a mezi jeho sousedy souvisí vzestup nového kartelu. Los Caballeros Templarios, „templářští rytíři“, jsou podle údajů Federální policie už třetí nejmocnější kriminální organizací v zemi. A rozšiřují své aktivity i za hranice.

Není náhoda, že kartel zvolil své jméno podle středověkého křižáckého řádu bojujícího proti muslimům; samozvaní templáři se totiž skutečně považují za boží bojovníky, užívají rytířská hesla a středověkou křižáckou estetiku včetně slavných bílých plášťů s rudými kříži. Jejich nedávno vydaná příručka je něco jako soubor pravidel toho, jak by se měl chovat správný „rytíř“: ochraňovat chudé a bezbranné, bojovat proti nespravedlnosti a nevěřícím, bránit svobodu Michoacánu a... vařit pervitin.

Templáři mají o mnoho ambicióznější cíle než ostatní kartely. „Zóny beztrestnosti“, o kterých se mluví v souvislosti s oblastmi v rámci Mexika, kde platí pravidla kriminálních organizací, dostávají v souvislosti s LCT rozměr skutečného paralelního státu. Někteří přirovnávají templáře k Tálibánu, hovoří se o nebezpečí sebevražedných atentátníků. LCT funguje jako náboženská sekta se stovkami ozbrojených bojovníků a svoji justícia divina, boží spravedlnost, uplatňuje v nejméně v deseti z 32 států mexické federace. Má vlastní svatou knihu, napsanou Nazariem Morenem Gonzálezem, zesnulým vůdcem kartelu La Família Michoacána, z jehož trosek se templáři vyvinuli. A sám González se v jejich pojetí stal svatým Nazariem, patronem kartelu.

Přes vznešené cíle a deklarovaný náboženský rozměr jsou templáři jednou z nejbrutálnějších kriminálních organizací, která své „poslání“financuje produkcí syntetických drog a únosy. A také například vývozem železa do Číny. Kartel v posledních měsících expandoval natolik, že začal přebírat těžbu v celém Michoacánu a zajistil si odbyt mezi čínskými obchodníky. Mexická vláda reagovala obsazením klíčového přístavu Lazaro Cardenas armádou. Jenže armáda v Michoacánu působí už měsíce a pod jejíma rukama se stát propadá do čím dál většího chaosu. Už dříve jsem na stránkách tohoto deníku psal o občanských milicích, které se v Michoacánu a sousedním Guerreru rozhodly bojovat s templáři se zbraní v ruce. Také jejich ofenziva pokračuje, v nedávné době převzali vládu ve městě Paracuaro. I při této akci umírali lidé.

Michoacán je pouze extrémním případem toho, jaký vliv má tzv. válka proti drogám vyhlášená v roce 2006 prezidentem Calderónem na život v Mexiku. Kartelů neubylo, ale naopak přibylo; ze čtyř významných hráčů je nyní nejméně deset a v některých oblastech, třeba ve městě Juaréz, působí stovky soupeřících kriminálních organizací. Náboženství nebo náboženské prvky jsou významnou součástí stále většího množství z nich. Bez ohledu na skalpy drogových lordů, které roky sbírá mexická armáda.

Jak dokazuje případ Nazaria Gonzáleze, useknout kartelu hlavu už nestačí. V roce 2010 ho zastřelila federální policie. Přesto v roce 2014 vede svou svatou válku ze záhrobí jako světec. A s ještě větším úspěchem než za života.