Byly časy, kdy jsem si pravidelně, každý den, kupoval všechny tištěné deníky hlavního proudu, dva až tři týdeníky (některé z nich jsem měl předplacené) a vybrané měsíčníky. Mluvím o konci 90. let minulého století a začátku nového tisíciletí. Postupem času jsem od toho, zdaleka nejen kvůli rozmachu internetu, upustil.

Většina novin se přestala lišit od své konkurence, jednotliví autoři rotovali a rotuji mezi velkými redakcemi, česká novinářská obec se až na výjimky stala uzavřenou, do sebe zahleděnou a od vnějšího světa do velké míry vlastní vinou separovanou jednotkou.

Přesto jsou situace, kdy opráším svou letitou praxi a přinesu si ráno domů z trafiky všechny hlavní deníky. Dělám to tak po volbách, v případě nečekané zásadní události na politické scéně, jakou je například pád vlády, či ve dny, kdy si naše společnost připomíná velké chvíle své historie. V sobotu jsem tak učinil kvůli pětadvacetiletému výročí listopadových událostí. Zajímalo mne, jak s výročím naloží MF Dnes, Lidové noviny, Právo a Hospodářské noviny.

MF Dnes: protistátní národ?

Na třetí straně MFD tvrdí Markéta Březinová, že výročí ovládl Miloš Zeman, právě kvůli němu prý lidé vyrazí 17. listopadu do ulic. „Zeman si proti sobě poštval část veřejnosti, když v krátké době podpořil Rusko ve sporu o Ukrajinu, při návštěvě Číny obdivoval tamní společnost, nezastal se lidských práv a na Hradě 28. října vyznamenal své příznivce. Dovršil to vystoupením v rozhlasovém pořadu Hovory z Lán plným sprostých slov,“ zdůvodňuje svou tezi autorka. Aniž bychom hájili Zemana, zdá se, že se zde přeceňuje jeho mobilizační potenciál.

Na komentářové dvoustraně čtenáři najdou tři svým způsobem pozoruhodné texty, jejími autory jsou kardinál Miloslav Vlk, spisovatel Jan Stránský a bývalý senátor, politolog a právník Petr Pithart. Právě jeho text, nazvaný Češi jako protistátní národ si zaslouží citovat.

Pithart pouze nevzpomíná, naopak, hovoří o naši dnešní situaci: „Průzkumy veřejného mínění, ale především volební výsledky potvrzují, že čtvrt století po Listopadu věrohodnost politických stran, a takto i liberální, ústavní demokracie, nadále klesá. A že naopak roste ve volební subjekty, které se programově distancují od politiky jako od něčeho nenapravitelně špinavého.“

Pithart tu hájí politiku jako svébytnou disciplínu, nedělá to poprvé, učinil tak už v polovině 70. let minulého století v pozoruhodné knize nazvané Obrana politiky. Pithart vytyčuje v komentáři pro MF Dnes dvě uzlové zrady, které nás dovedly k současnému marasmu. První z nich je, tvrdí Pithart, rychlé a snadné rozdělení Československa, tehdejším aktérům vytýká především to, že tak učinili bez referenda.