Rada hlavního města Prahy dnes vzala na vědomí harmonogram zkušebního provozu Tunelového komplexu Blanka. Všem řidičům by měl tento nejdelší městský tunel v Evropě začít ve zkušebním provozu sloužit 2. prosince. V úterý o tom pražské radní informoval náměstek primátora Jiří Nouza.

„Jsem nesmírně rád, že po všech peripetiích můžeme Pražanům konečně sdělit termín, kdy bychom chtěli ve zkušebním režimu zprovoznit Blanku. Vše je samozřejmě podmíněno úspěšným testováním technologické části, bezpečnostních systémů a převzetím díla investorem stavby,“ uvedl Nouza.

„Dopravní situaci v Praze tunel Blanka jednoznačně prospěje a my chceme dát všem Pražanům pod stromeček hezký dárek,“ dodal s tím, že přes všechny problémy, které stavbu tunelu provázely, se jedná o obdivuhodné dílo. Oceníme ho nejen my, ale také budoucí generace. Proto bych chtěl všem, kteří se na jeho budování podíleli, poděkovat,“ uzavřel.

S náměstkem ale nesouhlasí kritici stavby. Upozorňují, že zprovoznění tunelu bude mít na dopravu v Praze řadu negativních dopadů, které je třeba zmírnit. Současně považují zprovoznění tunelu za příležitost k dlouho diskutovaným a odkládaným krokům k dopravnímu zklidnění městského centra.

Aby Blanka po zprovoznění dávala smysl, je podle iniciativy Auto*Mat zejména potřeba ihned po zprovoznění zavést tunelem autobusovou linku Hradčanská — Severní Město a využít vzniklé dopravní kapacity k odklonění maxima dopravy tranzitující přes historické centrum, ať po Smetanově nábřeží a Malé Straně nebo po Severojižní magistrále,

Iniciativa také tvrdí, že je potřeba například realizovat zklidnění na komunikacích, kde doprava nepochybně poklesne, například na Veletržní ulici snížit počet pruhů ze tří na dva. Úplný seznam doporučení, které mohou dát tunelu smysl, zveřejnil Auto*Mat na webu.

Tunelový komplex Blanka je součástí pražského Městského okruhu a jeho délka je 6382 metrů. Jedná se o nejdelší městský tunel v Evropě, který tvoří na sebe navazující Bubenečský, Dejvický a Brusnický tunel a další dopravní stavby.

Projektové práce na tunelu začaly v roce 1997, v roce 2003 bylo vydáno územní rozhodnutí. Stavba samotná začala v roce 2007, celkové náklady na výstavbu dosahují nakonec výše 36,9 miliardy korun. Dokončení stavby je možné na základě rozhodnutí smírčího soudu, který řešil otázky proplacení prací společnosti Metrostav, která je dodavatelem stavební části tunelu.