Znečištěné ovzduší představuje vážnou hrozbu pro zdraví a životy obyvatel České republiky. Největší nebezpečí představuje vdechování prachových části, které mělo v roce 2013 na svědomí zhruba 5200 předčasně zemřelých a zhruba 1900 pacientů, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže.

Konstatuje to odborná zpráva Státního zdravotního ústavu (SZÚ) o dopadech znečištění ovzduší na zdraví obyvatel v roce 2013. Autoři dokumentu také tvrdí, že v České republice žije významná část lidí v oblastech, kde jsou překračovány limity pro znečištění ovzduší vyplývající ze zákona a evropské směrnice. Upozorňuje na velký plošný rozsah znečištění, ale i na velmi významné rozdíly ve zdravotních rizicích mezi regiony.

„Největší problém z hlediska ohrožení zdraví představuje znečištění ovzduší prachem. Buď roční limit nebo počet dní, po které smí být překročen denní limit, byl v roce 2013 překročen na čtyřiačtyřiceti ze 101 hodnocených monitorovacích stanic. Za ještě horší považuji skutečnost, že hodnota doporučená Světovou zdravotnickou organizací (WHO) (roční průměr 20 μg/m 3) byla splněna opět jenom výjimečně, a to na jedenácti stanicích,“ uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

V případě znečištění jemným prachem (PM 2,5) byl podle něj sice zákonný roční limit (25 μg/m 3) překročen jenom na sedmi z pětatřiceti hodnocených stanic, doporučení WHO (10 μg/m 3) bylo nicméně překročeno na všech hodnocených stanicích v České republice. Tento rozdíl podle Šuty vyplývá z toho, že limit pro jemný prach byl politiky nastaven 2,5x vyšší než doporučují odborníci pro ochranu lidského zdraví.

Jako polétavý prach (PM 10) se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm. Jako jemný prach (PM 2,5) jsou označovány částečky o průměru do 2,5 μm, které jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému. Proto jsou považovány z hlediska lidského zdraví za nebezpečnější.

Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prach u zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.

„Problém znečištění ovzduší má v České republice plošný charakter, ale zpráva SZÚ zdůrazňuje výrazně horší situaci v Moravskoslezském kraji vlivem průmyslu a zmiňuje i negativních vlivy dopravy na ovzduší v Praze nebo v Brně. Také zdravotní rizika se mohou podstatně lišit: Zatímco v oblastech nezatížených dopravou je přičítáno prachem znečištěnému ovzduší méně než jedno procento úmrtí, v nejvíce průmyslem a dopravou zatížených oblastech může jít o více než sedmnáct procent úmrtí, “ zdůraznil Šuta.