Kultura mezi hradbami a žonglováním
Ondřej VaculíkPo výrazných škrtech a opětovném navýšení půjde v tomto roce na kulturu 0,86 procenta ze státního rozpočtu. Škrtnout deset procent v rozpočtu například Národní galerii je ale podstatně horší než nepostavit několik kilometrů dálnice.
Ministerstvo kultury pod vedením ministra Daniela Hermana usiluje o to, aby v roce 2017 rozpočet na kulturu konečně dosáhl (alespoň) jednoho procenta z rozpočtu státního, což je závazek vyplývající z programového prohlášení. V tomto roce po pronikavých škrtech a opětovnému navýšení rozpočtu na kulturu je to 0,86 procenta, v příštím roce by to mělo podle Daniela Hermana být 0,89 procenta. Alespoň tak se patrně dohodl s premiérem Sobotkou, který v nedávných dnech ministerstvo kultury navštívil.
Ponechme tentokrát stranou neblahou taktiku, kdy ministerstvo kultury všem svým příspěvkovým organizacím (což jsou například všechny národní kulturní instituce) nejprve oznámí, tedy přikáže jim, aby své rozpočty v rámci úsporných opatření pro aktuální rok redukovaly o deset procent.
Poté se podaří „rozpočet pro kulturu navýšit“ na původní úroveň, takže všem se uleví, ba někteří kulturníci to považují za vítězství, zejména ministr. Zdá se mu, že vybojoval, co mohl, tak buďme rádi že aspoň tak. Tímto způsobem je každoročně paralyzována činnost kulturních organizací, ale paralyzován je také oprávněný nárok na to, aby rozpočet na kulturu byl vyšší, a to podstatně.
V rozhovoru s Janou Machalickou (LN z 12. 7. 2014) ministr Herman tuto praxi — příkaz snížit rozpočet — obhajuje slovy: „To si vyžaduje ekonomická situace a ten první nástřel musí být takový. Poté samozřejmě začínají rozhovory jednotlivých resortů s ministerstvem financí.“
Pokládám to za nepatřičnou nadřazenost ministerstva financí, protože správně se rozpočet tvoří zdola, takže diskutovat se má začít nad rozpočtem původním — tedy v čem by se případně mohl snížit; zjistilo by se, že v ničem, takže by „kultura“ byla ušetřena toho prvotního děsu ze snižování a následné zvyšovací mašinerie.
"Chápu to, po tvůrcích kultury se rovnou žádá nějaká oběť, čímž se skutečná kultura vymaňuje z tržního prostředí, ba ze souvislostí jiných institucí ovládaných státem: Kolik že to bere například generální ředitel Českých drah, České Pošty…"
Tyhle dva vyroky si ponekud odporuji p. Vaculik. Tak chteji si ti kulturtregri uzivat, nebo jsou skromni?
p.s. Patrne neni obtizne vychazet s premierem, ktery si mysli ze "vyjimecni obcane" nemusi platit dane , cimz podrezava vetvicku na ktere sedi nejen on.
A proc by na kulturu mely ze svych dani prispivat "socky", ktere nemohou uteci do danovych raju, kdyz predrazene vstupne do galerii a divadel si mohou dovolit prevazne ti, kteri v tech danovych rajich uz jsou.