Viki Shock (1975), vlastním jménem Viktor Pípal, je český básník, prozaik a výtvarný umělec. Vystudoval Střední technicko-strojní školu. V minulosti se živil jako mechanik, sanitář, knihovník, vrátný nebo jako asistent produkce v České televizi. V současné době pracuje na hřbitově. Napsal již sedm knih.

Absolvoval jste Střední technicko-strojní školu, jaká byla Vaše cesta k literatuře? Jak jste se dostal k psaní? 

Psal jsem už od dětství, začalo to nějakými veršovánky na základní škole. Takové ironické básničky. Odjakživa jsem měl rád literaturu, byl jsem velký čtenář. Pak jsem začal brzo psát a nějakým způsobem to se mnou šlo dál. Pseudonym Viki Shock jsem si dal v devatenácti letech. Od té doby to bude dvacet let, snažím se psát svým stylem, i když se to samozřejmě vyvíjí. Nejdřív jsem psal hodně poezii, teď posledních deset let píšu prózu. Akorát ta próza zatím nevyšla, až teď Zahradníkův rok. Předtím vyšly jen nějaké jednotlivé povídky v časopisech nebo v antologiích.

Svoji knihu jste pojmenoval Zahradníkův rok na hřbitově, inspiroval jste se názvem u Čapka?

Určitě ano, ten název se nabízel. Kniha je o hřbitově, o zahradnických pracích, které se tam dělají. Vzhledem k tomu, že v každém období je ta práce jiná, byl název Zahradníkův rok jasný. Akorát jsem dodal na hřbitově. To aby bylo patrné, že je to rozdíl od Čapka.

Novela vypráví příběh hrobníka Hektora Hnípala. Povolání Vás s hlavní postavou hodně sbližuje. Je tento příběh autobiografický? 

Je to z 90% autobiografie, 5% je vymyšlených a 5% je celková stylizace.

Baví Vás práce na hřbitově? Dovedete si představit, že byste dělal jinou profesi? 

Dovedu si představit, že bych dělal jinou profesi. Práce na hřbitově je už poněkud monotónní a přiznám se, že už mě doopravdy nebaví.

Vaši knihu ilustrovala výtvarnice Linda Sova. Jaká s ní byla spolupráce?

S Lindou byla spolupráce skvělá, v podstatě jsem nevyřadil žádnou ilustraci , co mi poskytla. Myslím si, že to trefila perfektně, a já jsem s tím nadmíru spokojen. Doufám, že spolupráce bude pokračovat, protože bychom do konce roku nebo příští rok na jaře chtěli v Clinamenu vydat knížku, tentokrát povídek, kterou by zase Linda měla ilustrovat. Vlastně už na tom pracuje. 

Napsal jste již sedm knih, které uvádíte jako crazypoezii. Plánujete v budoucnu v tomto stylu pokračovat?

To nevím, protože poezii až na nějaké výjimky nepíšu určitě deset let. Posledních deset let píšu prózu, a jestli někdy nějakou poezii napíšu,  to nemůžu říct.