Tomáš Zmeškal je autor reflektivní prózy, laureát, ale také porotce významných českých literárních cen, člen PEN klubu, pedagog, překladatel, lektor a jak uvedl na svém čtení, krátkou dobu své kariéry také zaměstnanec Ministerstva vnitra, jehož znak na pracovní vizitce mu groteskním způsobem pomohl v hledání svého otce, které popisuje v románu Sokrates na rovníku. Je jediným českým autorem, který získal Cenu Evropské unie za literaturu.

Váš poslední román se zabývá problematikou vztahů mezi Evropou a Afrikou, jejich historií a současnými dopady. Jaký máte osobní vztah ke Kongu a Africe?

Z Konga mám otce, byl jsem se tam i podívat a dlouhodobě sleduju jak politický, tak i historický vývoj, ale tím, že jsem narozen v Praze, můžu to sledovat jenom z té české, resp. středoevropské perspektivy.

Vystudoval jste anglický jazyk a literaturu na King's College University of London, pracoval na Karlově univerzitě, získal Cenu Evropské unie za literaturu, Cenu Josefa Škvoreckého, v Lidových novinách jste získal 2. místo v anketě Kniha roku 2009. Co považujete za svůj největší profesní úspěch?

První román byl pro mě největším úspěchem, ale za úspěch považuji hlavně to, že si moje knížky našli okruh čtenářů, že je to baví číst a zajímá je, co tvořím.  Pro mě jako autora je nejpodstatnější, že občas mají čtenáři různé dotazy a zajímají se i o pozadí mých textů. To je pro mě hodně důležité.

V Divadle Husa na provázku jste představil svojí nejnovější knihu. Pracujete na další?

Mám už několik let rozpracovaný nový román, který ale ještě není ani v polovině.  Hlavní hrdinové jsou vysokoškolští studenti, částečně se toto dílo zakládá na mojí zkušenosti učitele na vysokých školách. Hlavní téma je přechod z vysokoškolského prostředí do všedního, pracovního života a peripetie, které tahle změna provází.

Jak se cítíte v pozici čtenáře? Čtete rád?

Čtu poměrně hodně, ale asi trošku jinak než běžní čtenáři, protože spisovatelé to mají se čtením složitější. Teď jsem hodně četl českou soudobou prózu, protože jsem poslední rok porotcem v Ceně Josefa Škvoreckého. Loni i předloni jsem byl v porotě Magnesia Litera za prózu a tudíž jsem toho musel přečíst docela hodně, zejména z české současné tvorby.

Máte oblíbený žánr, knihu?

Z českých autorů mám poměrně rád Pavla Göebla, knížky Petry Hůlové, z anglických Joana Burnse a ze světové literatury jsem mnoho let četl jihoamerické spisovatele Carlose Fuentese, Gabriela Garcíu Márqueze, Jorge Luis Borgese. Dlouho jsem se specializoval na renesanční literaturu, mám hodně oblíbených titulů z tohoto literárního období.

Vyjmenujete alespoň nějaké?

Mám rád hlavně dramatiky, ale speciálně, možná ne tak známého, Thomase Middletona. Byl o něco mladší jako Shakespeare, ale spolupracoval s ním na několika hrách. Mám také rád spisovatele Thomase Nasheho, jehož texty se vyznačují velkou vášnivostí, emocemi a zároveň silnou dávkou inteligence. Nashe to dokáže téměř neuvěřitelně skloubit dohromady. Ty texty jsou chytré a vášnivé, což nebývá tak často, protože když je člověk třeba zamilovaný, rozum zůstává stranou. V jeho textech je tohle všechno propojené, proto je mám rád. 

Ve videoupoutávce na vaše festivalové autorské čtení jste v magické krabičce ukrýval zvíře, které ukážete, až nastane čas. Prozradíte čtenářům, co jste z krabice nakonec na vašem čtení v Brně vytáhl?

Je to malá dřevěná soška zvířátka okapi, které je symbolem Konga.

Brno bylo první zastávkou autora Tomáše Zmeškala na jeho literární pouti festivalu Měsíc autorského čtení. 2.července vystoupí v Košicích, o den později v Ostravě a 3.7 se představí ve Vratislavi.

Více na www.autorskecteni.cz