První červencová sobota je Mezinárodním družstevním dnem. Družstevnictví vzniklo jako účinný nástroj k řešení hromadících se hospodářských a sociálních problémů, které s sebou koncem první poloviny 19. století přinesla průmyslová revoluce a s ní nástup kapitalistického tržního hospodářství.

Družstva představují klíčovou součást ekonomiky také ve 21. století. V čase ekonomické krize se ostatně ukázala naléhavá potřeba více diverzifikované globální ekonomiky, a právě družstva jsou v tomto ohledu příkladem dobré praxe, neboť se jedná o demokratickou formu podnikání s pozitivními sociálními dopady, kde každý člen má podíl na rozhodování a na vytvořeném bohatství.

Během hospodářské krize prokázala družstva svoji stabilitu. Odolnost družstev je rovněž důležitá v době ekologických problémů a globálních výzev. Taktéž zpráva Evropského parlamentu z června loňského roku poukazuje na to, že se v období krize družstva ukázala jako odolnější v porovnání s řadou konvenčních podniků, a to jak z hlediska zaměstnanosti, tak i počtu uzavřených podniků.

Autoři dokumentu konstatují, že navzdory krizi byla zřízena mnohá družstva v nových a inovativních odvětvích a že tuto odolnost dokládá značné množství důkazů, zejména co se týče družstevních bank a družstev v oblasti průmyslu a služeb. Organizace spojených národů zase vyzvala vlády svých členských zemí, aby podporovaly vznik a rozvoj družstevnictví a motivovaly zejména lidi ze sociálně ohrožených skupin k zapojení do vytváření družstev.

Pozitivní roli družstev potvrzují příklady z celého světa. Například v Argentině, kde zaměstnanci vlivem ekonomické krize v letech 1992-2002 převzali správu nad mnoha podniky, dnes družstevní sektor zaměstnává podle některých odhadů až deset milionů lidí. Ve Španělsku, které je známé zejména díky baskickému družstvu Mondragón, tvoří oblast sociálního podnikaní, která zahrnuje i družstva, více než deset procent HDP.

Pro Českou republiku je zajímavá také historie demokratického družstevnictví v českých zemích před rokem 1948. Tradice českého družstevnictví, která patří k nejstarším na světě, se odvíjí od roku 1847. V tomto roce byl v Praze ustanoven Pražský potravní a spořitelní spolek, který tvořil symbiózu spotřebního a spořitelního družstva.

Důležitým historickým momentem bylo také vydání družstevního zákona v roce 1873. Přestože se jedná už o dávnou historii, je vidět, že družstevnictví má významný potenciál i v naší zemi. V České republice se družstevnictvím zabývá Alternativa zdola, která spolu s čtveřicí partnerských organizací ze zemí Visegrádu uskutečňuje projekt Rozvoj lokálních ekonomik prostřednictvím družstev.

Cílem projektu je shromáždit teoretické a praktické poznatky o družstevnictví ve střední Evropě. Ve všech partnerských zemích připravují organizace zajímavé výstupy od historické analýzy, přes právní postavení družstev až po souhrn toho, jak jsou družstva prezentována v médiích. Dále probíhá výzkum, ve kterém se zjišťuje dodržování družstevních principů v praxi a připravuje se velká konference Družstevnictví v Bratislavě.