Nejprve zjistěme, kdo nahrával
Michał SyskaPřípad nelegálních odposlechů bezpochyby podlamuje důvěryhodnost vládnoucích. Prioritou musí být co nejrychlejší odhalení autorů nelegálních nahrávek. Teprve potom lze přejít k politickému účtování.
Odhadovat dopady tzv. odposlechové aféry lze dnes v Polsku jen těžko. Vyloučit nelze nic včetně předčasných voleb. Situace se neustále vyvíjí. Všechny nahrávky nebyly zatím publikovány. Zveřejnění dalších nahrávek týdeník Wprost chystá.
Současná aféra se od předchozích skandálů s odposlechy významně liší. Obsah rozhovorů mezi vysokými státními úředníky, které týdeník Wprost doposud publikoval, může rozhořčovat především formou (mj. vulgárním jazykem). Těžko ale v rozhovoru šéfa národní banky s ministrem vnitra najít věci, které by byly ve zjevném rozporu s právem.
Taková místa jsou v rozhovoru, kterého se účastnil exministr dopravy. Tato nahrávka ale nebude mít velký dopad, protože tento politik se zkompromitoval už dávno a následně byl odvolán z vlády v souvislosti s nejasnostmi ve svém majetkovém přiznání.
V případě předchozích odposlechových afér jsme ovšem věděli, kdo a proč nahrával. V tomto případě toho (ty), kdo nahrávky pořídili, neznáme. Víme jen to, že celá akce má velký rozsah. Její technické provedení svědčí o tom, že ji provedli profesionálové.
Víme také, že autoři nabízeli nahrávky různým redakcím a nechtěli za ně žádnou finanční odměnu. Proto je na místě podezření, že jsme svědky politické provokace, jejímž cílem je destabilizovat politickou situaci v Polsku. Spekuluje se, že za nahrávkami mohou stát oligarchové z byznysu, bývalí nebo současní pracovníci speciálních policejních sil anebo cizí rozvědka (v tom případě komentátoři nejčastěji ukazují na ruské tajné služby).
Právě šokující bezradnost státních institucí tváří v tvář široce založené nelegální akci odposlouchávání vysoko postavených úředníků je zřejmě tím nejvíce pobuřujícím a nejvíce znepokojujícím rozměrem aféry. Jde o důkaz nekompetence a slabosti státu.
Onu nekompetenci a slabost státu ukázala i návštěva prokurátora a příslušníků Agentury vnitřní bezpečnosti [kontrarozvědky spojené s protiteroristickou jednotkou, pozn. překl.] v redakci týdeníku Wprost, kde neúspěšně a z hlediska práva pochybně zkoušeli získat přístup k nahrávkám.