Nová vláda Bohuslava Sobotky již krátce po svém jmenování symbolicky pootočila kormidlem politiky vůči EU. Vedle oznámení, že nebude uplatňovat výjimku z Lisabonské smlouvy, kterou prosadil bývalý prezident Klaus, jde především o rozhodnutí podepsat tzv. fiskální pakt (Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v Hospodářské a měnové unii).

To minulá politická vláda Petra Nečase kvůli postoji ODS vytrvale odmítala, přestože zároveň připravovala svou vlastní a v mnoha ohledech přísnější verzi fiskální brzdy. Tehdejší vládní výhrady mířily vesměs na právní působnost smlouvy v rámci unijního rámce a prakticky vůbec na její obsahovou část.

Fiskální pakt je závazný pouze pro státy eurozóny, ostatní země EU, které se ke smlouvě připojí, se mohou rozhodnout, zda dobrovolně přistoupí na vše, což učinilo například Dánsko či Bulharsko, nebo do doby přijetí eura nepřijmou závaznost fiskální části paktu, jak se rozhodlo Švédsko nebo Polsko. To plánuje i naše vláda, takže fiskální smlouva pro nás až do přijetí eura žádnou dluhovou brzdou nebude.