Potřeba znalosti

Patrik Eichler

Ministr zahraničí snad může informace o dění v cizích zemích získávat od svých poradců. Veřejnost se o proměnách politiky, tématech společenských debat a kulturním děním v sousedních státech dovídá od intelektuálů prostřednictvím médií.

Nepočetný zahraniční ‚trust‘ ČSSD je ještě to nejvíc fundované, co současný svět domácích stran nabízí,“ píší sobotní Lidové noviny ve vcelku pochvalném článku o lidech, kteří by měli společně s Lubomírem Zaorálkem převzít v barvách ČSSD správu české zahraniční politiky.

Straníci, kteří se zahraniční a ještě více unijní agendě věnují,“ píše autorka článku Kateřina Šafaříková, „to v drtivé většině dělají ze zájmu, nikoli z kalkulu.“ Podle citovaného politologa Jiřího Pehe leží těžiště neschopnosti stran budovat si expertní zázemí věnované zahraniční politice „v genetickém nezájmu českých politiků o svět“.

Příležitost tento genetický nezájem alespoň na chvíli přemoci, nám v pátek nabídli sociální demokraté. Text Probuďme českou zahraniční politiku napsal sociálně demokratický kandidát na ministra zahraničních věcí Lubomír Zaorálek společně s bývalým ředitelem Ústavu mezinárodních vztahů Petrem Drulákem. Otiskl ho deník Právo.

Autoři svůj text otevírají poukazem na domácí nezájem o zahraniční. Zároveň ale hned upozorňují, že naše pozice je dána vztahy s okolními státy. A i proto je pro Zaorálka s Drulákem členství v EU „základní rámec naší státní existence“. Jako Česká republika bychom podle nich měli využívat možnost pravidelného jednání se zástupci členských států EU. Kdyby totiž platforma Evropské unie neexistovala, museli bychom se „jako Edvard Beneš před válkou doprošovat, aby se s námi představitelé evropských států vůbec bavili“.

×