Do jednání o nové vládě a koaliční smlouvě byl vložen také slib „navrhnout spolu s opozicí zákon o snižování závislosti na fosilních palivech za podmínky že tím neutrpí konkurenceschopnost české ekonomiky“. Dodám, že ona konkurenceschopnost je důležitá pro ekonomické zajištění životní úrovně a má tedy i sociální význam.

Z této pozice bych se jako představitel opozice rád vyjádřil k výše uvedenému návrhu na koaliční závazek. Souhlasím s těmi, kdo tvrdí, že důležitou vizí pro širší levicovou politiku je fúze sociálních věcí a ekologie. I z těchto důvodů jsem již před lety prosazoval rudo-zelený programový koncept. Jeho naplňování není nijak jednoduché. Při prosazování konkrétního energetického mixu je lépe být ekonomickým realistou než ekologickým romantikem.

Snižování závislosti na fosilních palivech se nedosáhne jen bojem za co nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů (po zkušenosti s fotovoltaikou je požadavek na to, aby podpora OZE nevedla k dodatečnému růstu cen, logický).

ČR je pod průměrem EU, pokud jde o podíl OZE a spotřebu energie. Ale máme odlišné podmínky například od Rakouska či Skandinávie. Především je třeba se zamyslet nad úsporami a snižováním energetické náročnosti výroby i spotřeby. A ekologické daně koncipovat jako finančně neutrální pro obce i domácnosti.

S odkazem na náš volební program musím konstatovat, že také KSČM je za přiměřené zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie. Při jednání s představiteli Hnutí Duha v červnu letošního roku jsme se zavázali spolupracovat na rozpracování konceptu nového rámcového zákona, inspirovaného zákonem schváleným před pěti lety ve Velké Británii.

Tento zákon by měl přímo, závazně a dlouhodobě stanovit, krok po kroku, rok po roku, jakým tempem chceme snižovat tuto závislost na fosilních palivech.

Diskusi o parametrech zákona o snižování závislosti na fosilních palivech přerušily předčasné volby. O tomto závazku jako způsobu jak naplnit volební program KSČM v oblasti OZE jsme ale informovali před kampaní naše kandidáty. Tlak na energetické úspory a ekonomicky racionální podporu OZE může rozhýbat investice do chytrých řešení (úsporné domy a pohodlná veřejná doprava, snadná recyklace odpadu, čistá energie).

Nyní nastává etapa věcné diskuse politiků i odborníků nad konkrétním návrhem zákona. A ta by neměla být uspěchána. Vždyť účinnost daného zákona se zvažuje od roku 2018 a efekt by měl být dlouhodobý. A současně je třeba řešit i otázku udržitelné energetiky i ve státní energetické koncepci. V každém případě je dobře, že u takto zásadní věci se přemýšlí o jednání napříč celým politickým spektrem.