Venezuelská opozice má stále menší podporu než strany, o něž se opírá současný chávistický režim. Ukázaly to víkendové volby. Venezuelané si vybírali zastupitele do 337 městských a místních samospráv. Opoziční koalice však prohlásila volby za „referendum“ o vládě prezidenta Madura a podle toho vedla i kampaň.

Konečný rozdíl v podpoře vládního a opozičního bloku není nijak propastný — přibližně 49 procent hlasů pro chávisty a 42 pro opozici. Podle pozorovatelů ale vyznívá jednoznačně: chávistické strany zvítězily jak v počtu odevzdaných hlasů, tak v počtu ovládnutých zastupitelstev.

„Učinil jsem vše, co bylo v mých lidských silách (abychom vyhráli). Země zůstává rozdělena (...) Potřebujeme dialog,“ uvedl v reakci na výsledky Henrique Capriles, guvernér státu Miranda a dosud lídr sjednocené opozice.

Také většina pozorovatelů vnímala volby jako důležitou zkoušku pro Nicoláse Madura. Ten sice letos už jedny volby vyhrál — dubnové prezidentské, v nichž porazil právě Caprilese —, ale stalo se tak jen měsíc a půl po smrti populárního prezidenta Huga Cháveze. Chávez přitom už loni v prosinci požádal Venzuelany, aby dali Madurovi důvěru, což při relativně těsném výsledku zřejmě rozhodlo.

Teprve před těmito (víkendovými) volbami se mohl Maduro zapojit do přesvědčování sám za sebe. Skutečnost, že opozice pojala hlasování jako referendum o jeho osobě, význam události ještě zvýšila.

„Venezuelský lid dal světu jasně najevo, že bolívarská revoluce pokračuje, a to silněji, než kdy dříve,“ řekl Maduro v prvním povolebním projevu.

Regulérnost a důsledky

Média, která přistupují k venezuelskému režimu a priori kriticky, vyzdvihovala před volbami různá opatření, jimž měl Maduro manipulovat a uplácet voliče či zastrašovat oponenty. Podle agentury Bloomberg šlo například o přechodné zlevnění určitých komodit, důsledné vynucování pevných cen u věcí základní potřeby, zábor řetězce prodávajícího elektroniku a rozdávání zabaveného zboží, pochody Bolívarských milic ulicemi velkých měst nebo o rozmísťování protileteckých baterií do chudinských čtvrtí.

Na zneužívání státní moci a peněž v předvolební kampani si stěžoval i opoziční předák Capriles, sám podporovaný převážně ze soukromých fondů venezuelských podnikatelů. Na rozdíl od dubnových voleb však opozice výsledky tentokrát nezpochybnila.

Další významné volby čekají Venezuelu až v roce 2015 a dle pozorovatelů je otázkou, zda do nich může vést opozici ještě Capriles. Téměř všichni znalci se shodují, že víkendová dvojí porážka (na počet mandátů i na počet odevzdaných hlasů) jeho postavení oslabila.

Ani Maduro to ovšem nebude mít v příštích letech snadné. Vládě se nedaří zvládnout zločinnost ani inflaci (dnes téměř 54 procent), média upozorňují na problémy v hospodářství a nedostatek určitých typů základního zboží. Opozice navíc udržela ve volbách většinu radnic, jež jejich zástupci spravují od roku 2008. A mezi takovéto bašty patří i čtyři z pěti nejvýznamnějších měst.

„Vleklé problémy a rozdělená země, těžká hospodářská situace a Caracas nebo Maracaibo v rukou opozice — zřejmě i to jsou důvody, proč stoupenci režimu slavili vítězství tentokrát jenom skromně, bez ohňostrojů a tance v ulicích, jak bývávalo zvykem za Huga Cháveze,“ píše zpravodaj AFP.

Další informace:

The Guardian Venezuela's Nicolás Maduro cements power with victory in local elections

AFP Maduro survives first test in Venezuela local elections

Bloomberg Five Crazy Steps to Winning a Venezuelan Election

Huffington Post More Uncertainty Ahead of Venezuela's Municipal Elections

Venezuelanalysis.com Spinning Venezuela’s Municipal Elections