Agentura pro sociální začleňování zveřejnila studii zabývající se sociální situací na českobudějovickém sídlišti Máj. Agentura dokumentem reaguje na protiromské demonstrace, které doprovázely stížnosti místních obyvatel na soužití s Romy na sídlišti.

„Cílem studie bylo podrobně zmapovat sociodemografickou strukturu sídliště, stav bytového fondu i to, jak v minulosti bylo pokryté sociálními službami pro zmírnění sociopatologických jevů a to, zda tyto služby měly dostatečnou kapacitu,“ uvedla agentura v tiskovém prohlášení.

Výsledky studie byly předány vedení města a představeny veřejnosti. Obsahují i souhrn doporučení vycházejících z výsledků šetření, které by mohly pomoci řešit hlavní problémy, případně předcházet opakování obdobných nepokojů.

Studie uvádí, že podle odhadů místních obyvatel žije dnes na sídlišti Máj zhruba tisíc Romů. Desítky romských rodin bydlí podle zjištění agentury v bytech, které jsou jim pronajímány třetí osobou (členem družstva, majitelem) za částky vyšší, než kolik odpovídá tržnímu nájemnému. Počet těchto rodin se zvyšuje a dá se předpokládat, že praktiky obchodníků s bydlením sociálně slabých představují do budoucna riziko i pro sídliště Máj.

Počet trestných činů a přestupků na sídlišti stoupl v tomto roce jen mírně. Hodnocení obyvatel je však kritičtější, stěžují si na nečinnost policie a vysokou míru latentní kriminality. Roste počet stížností na chování dětí a mládeže, zhoršují se také problémy s drogovými závislostmi.

Studie také uvádí, že řada romských obyvatel sídliště Máj pracuje, avšak pozice, které zastávají, patří k nejpostiženějším finanční krizí trvající od roku 2008.

Na sídlišti je přitom nedostatečná síť sociálních služeb, a to i přesto, že město od roku 2003 komunitně plánuje. Působí tu Salesiánské středisko dětí a mládeže, školské zařízení (doučování, volnočasové aktivity), které zároveň poskytuje i sociální služby.

Registrovanou službou je na místě pouze Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, neregistrovaná je sociální práce, individuální a komunitní (terénní sociální práce v rozsahu dvou lidí jedenkrát týdně, aktivně je pracováno pouze s asi třiceti rodinami). Terénní sociální práci na místě realizuje v omezené míře také Diecézní charita (0,5 úvazku jedné pracovnice, která tráví v terénu jeden až jeden a půl dne v týdnu).

Sídliště Máj je podle studie v podstatě nepokryté, pokud jde o služby zaměřené na uživatele drog. Terénní práce neziskových organizací není navíc navzájem koordinovaná.

Studie také uvádí, že většina žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí po ukončení základní školní docházky nepokračuje v dalším vzdělání. „Na školách neprobíhá systematická a intenzivní spolupráce s úřadem práce při motivaci žáků k dalšímu vzdělávání. Zástupci škol nevěří, že mohou překonat determinaci žáků rodinným a vrstevnickým prostředím,“ přibližuje agentura situaci.

Po jarních demonstracích se nicméně situace prý částečně zlepšila. Zástupci minority a majority na sídlišti vytvořili sdružení, která spolu komunikují. Po demonstracích byly zároveň posíleny hlídky městské i státní policie, současně byly realizovány romské dobrovolné hlídky.

„Byla obsazena nová místa asistentů prevence kriminality. Diecézní charita ČB zahájila na sídlišti činnost Streetwork Máj a Psychosociální pomoc na sídlišti Máj, probíhá výstavba Komunitního centra. Na základních školách byly zřízeny přípravné třídy a pozice speciálního pedagoga,“ uvádí studie.

V závěru autoři studie předkládají několik doporučení pro další postup. Mimo jiné doporučují posílení kapacity a koordinaci terénní sociální práce neziskových organizací, posílení spolupráce základních škol s neziskovými organizacemi a s úřady práce či podporu zapojení dětí z nízkopříjmových skupin do školek

Doporučují také strategický a koordinovaný postup proti drogám zahrnující prevenci, rozvíjení programu sociálního bydlení či posílení volnočasové aktivity pro děti ze sídliště, a to především v letních měsících.

Studie byla provedena během července až srpna 2013 na základě krátkodobého pozorování přímo na sídlišti Máj, série rozhovorů s obyvateli sídliště a zástupci klíčových institucí a analýzy dostupných dokumentů a byla představena na konferenci nazvané Romové a Češi v Českých Budějovicích (a nejen tam): Poznat, pomoci nebo „potrestat“?, kterou v Českých Budějovicích pořádala Jihočeská univerzita a organizace Prague Twenty.