Rozhodnutí ČNB z 8. listopadu o kurzu eura za 27 Kč jako dalšího kroku na podporu růstu ekonomiky může pomoci rozvoji ekonomiky. Může ale také v důsledku nárůstu cen zvýšit již tak velké sociální napětí. Zřejmě bude nutná větší kompenzace, než nárůst počtu policistů.

Pokud se budoucí vládní koalice shodne na tom bránit legálním daňovým únikům do podnikatelských rájů (třeba vyšší sazby zdanění podnikání, dlouhodobá stabilita a k tomu fungující stát), nebo daňových rájů - bývalých a zbylých kolonií s místními poplatky namísto pro EU a G20 klasické daňové struktury DPH, zdanění majetku a příjmů fyzických a právnických osob aj., bude z čeho kompenzovat.

Podle rozhodnutí Velké poroty Evropského soudního dvora v kasačním řízení 15. 11. 2011, že jen místní poplatky jsou v nesouladu s daňovým právem EU, bylo možno rychle projednat odvetná opatření podle pravidel WTO. Zabránila tomu kombinace péče o zachování osobního majetku při rozvodu ministra průmyslu, nezájem ministra financí (nebo naopak záměr umožnit nižší zdanění majetku kolegů odlivem do zahraničí) aj.

Určitý prostor ke kompenzaci lehkého navýšení zdanění kapitálu plyne z přehledu implicitní míry zdanění kapitálu dvaceti dvou členských států EU a Norska ve zprávě o zdanění států EU ve zprávě Komise za rok 2012. Míra zdanění byla od 41,8 % do 10,3 %, ČR se sazbou 19,3 % byla na patnáctém místě.

Závažné je, že má být před vstupem do eurozóny podle jednoho z pěti kritérií kurz po tři roky stabilní.

Protože bylo zavedení eura po splnění stanovených kritérií podmínkou přijetí České republiky do EU, může být referendum o vstupu státu do eurozóny jen o tom, zda navrhnout přijetí v roce 2017, nebo z objektivních příčin o rok či dva roky později.

Trvalému přijetí eura se lze vyhnout jen vystoupením z EU podle Smlouvy o EU. Nově vzniklé celní hranice vůči všem sousedním státům by se zřejmě podařilo dohodou překlenout, samozřejmě za podmínek EU. Ale při vysokém podílu obchodu s EU směna koruny za euro podstatně zdraží a prodlouží obchodní transakce, sníží se tedy efektivnost ve všech sektorech ve prospěch finančního sektoru.

Stabilita měny je podmínkou příznivého podnikatelského prostředí a v případě koruny je mnohem nižší, než v případě světové měny, jakou je euro; hradí se tedy i kurzová rizika. Posléze lze v podstatě jen v rámci EU působit proti podvodům, padělkům a jiným narušením férového obchodu.

Vlastní měna nepřinese v rámci každoročních opatření k řízení ekonomiky výhodu; v rámci Evropského semestru se stanoví a kontrolují základní parametry ekonomiky v oblasti euro, které si státy oblasti euro stanoví v Paktu stability a růstu, zatím nečlenské státy předkládají obdobné ukazatele v Paktu konvergence a růstu.

Budou také platit preventivní i represivní opatření při narušení parametrů obou Paktů — jen nástroje represe se budou lišit (krácení podpory z fondů EU proti případným represím států s eurem).

A narušení zdraví veřejných financí s dosahem pro EU třeba úpravou parametrů pro vstup do oblasti euro, (když řečtí i evropští finanční spekulanti odhadli, že řecká drachma by nebyla pro uložení výnosů spekulací bezpečná, nebo že náhrada důchodového pojištění výnosy dlouhodobých státních dluhopisů ve spojení s rizikovými finančními operacemi byla nadměrná) nebude možno opakovat.

A i když se realizuje jakýsi záchranný fond zóny euro do 700 mld. euro (cca 20 % rozpočtu EU na rok 2014), státy už nebudou muset za působení unijní supervize platit za hazard soukromého sektoru. Státní podpora, i schválená Komisí, se pokládá za amorální z hlediska podnikání. Podle upravených pravidel pro státní podpory je proto nepřípustné přelití kapitálu z podniku s problémy do jiných entit, zastavuje se výplata dividend a placení kuponů.

Majitelé budou muset při nedostatku kapitálu využít nejprve všechny vlastní prostředky či majetek, soukromé úvěry aj., a když přesto budou potřebovat státní podporu, měl by stát doporučit odvolat generálního ředitele či i další členy správní rady, nepřekročí se stanovené stropy příjmů vedení, (patnácti násobek průměrné mzdy v členském státě či deseti násobek průměrné mzdy podporované instituce) a do smluv managementu se nebude automaticky dávat odstupné, které odpadne.

Proč se tedy chtěla takovým opatřením část politického spektra vyhnout? Že by to také byl prvek rozpočtové odpovědnosti?