Před několika měsících vydala Evropská komise zásadní dokument k zajištění stability eura jako evropské a světové měny. Navrhla k tomu řadu opatření, která byla ve státech eurozóny vesměs přijata. Opatření vzbudila pozornost, kritiku i souhlas. Jen u nás přetrvala skepse k EU, euru, a tedy i jeho zpevňování nejen u bulvárního tisku, ale všeobecně. Mezi opatření v tomto rámci patřila v poslední době pomoc zachránit veřejné finance Portugalska. Kolik naděje vkládal náš tisk do výsledků voleb ve Finsku, kde zvítězila strana s výhradami k zajištění funkcí společné měny. Ale nepodařilo se - Finsko se bude na garancích pro Portugalsko (78 mld. eur) podílet.

Pozornosti u nás uniklo, že EU společným postupem urychlila překonávání důsledků světové hospodářské krize v Evropě. Uniká také, že rozpočtová odpovědnost, která vede k snížení tempu růstu ekonomiky a nárůstu nezaměstnanosti jako v ČR, je vždy neodpovědnost a je podstatně škodlivější, pokud povede dokonce k odmítání spolufinancování rozvojových projektů v rámci operačních a jiných podpůrných programů EU, i kdyby to odsunulo vstup do eurozóny, protože by to vládní schodek a dluh zvýšilo jen nepatrně. Úvěr od EIB ve výši 2,1 mld. eur (v listopadu Slovensko dostalo úvěr na vlastní zdroje ve výši 1,3 mld. eur), který by při úroku cca 4 % a 3 tranších po 0,7 mld. eur spolehlivě zajistil dvaapůlnásobek příspěvku z EU, se na odhadu výše schodku v rozpočtu České republiky na dvě desetinná místa (2010 5,3 % HDP) vůbec neprojevil, a naopak by zajistil růst HDP o nejméně o cca 1 % - 2 % HDP. A nelze je srovnávat s Řeckem s jeho záchranným úvěrem 120 mld. eur a zvýšením o 50 mld. eur, protože rozpočtové škrty, i když podnícené podvody Řecka při popisu stavu státních financí, aby mohlo vstoupit do eurozóny, příliš zpomalily rozvoj ekonomiky. Zkušenosti s Řeckem také vedly v případě pomoci Portugalsku k většímu zdůrazňování potřeby sociálních ohledů v programech překonání krize veřejných financí.

A pokud jde o vliv na odklad přijetí eura, byl by v podstatě nulový.

Potřebuje Česká republika euro?

Samozřejmě že ano. Když se před léty organizoval průzkum názorů na prodlevy v přijetí eura, viděli někteří seriózní podnikatelé příčiny odkladu v potřebě doprat špinavé peníze. Platí to i nadále?

Česká ekonomika je otevřená, velmi závislá na zahraničním obchodu, s až příliš posílenou orientací na EU na vrub opuštění bývalých trhů RVHP. Lze ocitovat jarní prognózu růstu ekonomiky členských států EU z minulého týdne, která ČR na podkladě vyhlášení vlády předpovídá jen mírnou obnovu růstu s ohledem na zahraniční poptávku, protože vnitřní poptávka vlivem ojediněle u fungujících financí mohutných úsporných opatření klesne. Výsledky zahraničního obchodu mají proto na ukazatele makroekonomiky velký význam.

To, že Česká republika nemá euro, znamená zdražení a prodloužení platebních operací plynoucích ze směny korun na euro. A působí nepříznivě na bilanci zahraničního obchodu.

Bilance zahraničního obchodu má tři složky:

• Bilance obchodu se zbožím. Ta je v případě České republiky vždy pasivní; dovoz surovin, zejména paliv, převáží u zboží celkový vývoz.
• Bilance obchodu se službami. V hospodářsky vyspělých státech objem této složky přesahuje objem obchodu se zbožím, v České republice a řadě jiných hospodářsky rozvinutých států však případný přebytek obchodu se službami nepřeváží schodek obchodu se zbožím.
• Menší schodek bilance zahraničního obchodu, či později vyrovnání schodku, je na přímých zahraničních investicích. Při tak malé ekonomice, jakou je v globálním měřítku ta česká, může být stabilita koruny ohrožena jakoukoliv, třeba i uměle vyvolanou panikou na měnových trzích. Mohlo by k tomu dojít? Samozřejmě.

Vzpomeňme, jak nezodpovědná reportáž o ráji pro Romy v Kanadě v jedné bulvární TV vedla k jejich zvýšené migraci s důsledky pro zavedení vízové povinnosti pro Českou republiku. Proč by to tedy nešlo se zpochybněním kvality koruny, zvlášť když v důsledku rozpočtových škrtů jsou předpokládané rozvojové cíle České republiky navrženy v zásadě méně ambiciózně, když výdajové škrty mohou významně zvýšit sociální napětí až po destabilizaci?