Před několika měsících vydala Evropská komise zásadní dokument k zajištění stability eura jako evropské a světové měny. Navrhla k tomu řadu opatření, která byla ve státech eurozóny vesměs přijata. Opatření vzbudila pozornost, kritiku i souhlas. Jen u nás přetrvala skepse k EU, euru, a tedy i jeho zpevňování nejen u bulvárního tisku, ale všeobecně. Mezi opatření v tomto rámci patřila v poslední době pomoc zachránit veřejné finance Portugalska. Kolik naděje vkládal náš tisk do výsledků voleb ve Finsku, kde zvítězila strana s výhradami k zajištění funkcí společné měny. Ale nepodařilo se - Finsko se bude na garancích pro Portugalsko (78 mld. eur) podílet.

Pozornosti u nás uniklo, že EU společným postupem urychlila překonávání důsledků světové hospodářské krize v Evropě. Uniká také, že rozpočtová odpovědnost, která vede k snížení tempu růstu ekonomiky a nárůstu nezaměstnanosti jako v ČR, je vždy neodpovědnost a je podstatně škodlivější, pokud povede dokonce k odmítání spolufinancování rozvojových projektů v rámci operačních a jiných podpůrných programů EU, i kdyby to odsunulo vstup do eurozóny, protože by to vládní schodek a dluh zvýšilo jen nepatrně. Úvěr od EIB ve výši 2,1 mld. eur (v listopadu Slovensko dostalo úvěr na vlastní zdroje ve výši 1,3 mld. eur), který by při úroku cca 4 % a 3 tranších po 0,7 mld. eur spolehlivě zajistil dvaapůlnásobek příspěvku z EU, se na odhadu výše schodku v rozpočtu České republiky na dvě desetinná místa (2010 5,3 % HDP) vůbec neprojevil, a naopak by zajistil růst HDP o nejméně o cca 1 % - 2 % HDP. A nelze je srovnávat s Řeckem s jeho záchranným úvěrem 120 mld. eur a zvýšením o 50 mld. eur, protože rozpočtové škrty, i když podnícené podvody Řecka při popisu stavu státních financí, aby mohlo vstoupit do eurozóny, příliš zpomalily rozvoj ekonomiky. Zkušenosti s Řeckem také vedly v případě pomoci Portugalsku k většímu zdůrazňování potřeby sociálních ohledů v programech překonání krize veřejných financí.