Koncem srpna tohoto roku měl rámec evropských peněz pro ČR hodnotu 795,2 miliard korun. Z těchto peněz byl z Evropy profinancován nebo certifikován unijní podíl na proplacení pouhých 275,7 miliard korun. V této částce je však zahrnut i tuzemský podíl spolufinancování ve výši patnácti procent. Skutečně a definitivně realizováno tedy bylo pouze necelých třicet pět procent celkové podpory, kterou jsme od Evropské unie mohli využít (!).

To neznamená, že bychom o zbylého nevyčerpaného více než půl bilionu (!) korun automaticky přišli. Ještě tu je určitá šance, jak část nevyčerpaných peněz zachránit ve prospěch českých občanů. V každém případě zde máme dobré měřítko, podle kterého můžeme vidět absolutní nekompetentnost českých ústředních orgánů státní správy. Hledání příčin této nekompetence není příliš složité.

Tou hlavní příčinou zřejmě je, že lidé, kteří rozuměli problematice čerpání evropských peněz, byli dříve či později po nástupu vlády Mirka Topolánka vyhozeni ze svých pracovních pozic na ministerstvech a nahrazeni „přáteli“ tehdejší vlády. Těmto „přátelům“ pochopitelně z důvodu jejich neznalosti a nezkušenosti čerpání evropských peněz moc nešlo. Jejich předchůdci si to již vyzkoušeli na předvstupních fondech, „přátelům“ zkušenost chyběla.

Především kvůli tomuto kroku někdejší vlády pravice můžeme dnes upínat svou naději na zvrat v čerpání jen k zázrakům. Odhaduji, že minimálně dvě stě miliard korun z této končící finanční perspektivy EU už nikdy v republice neuvidíme. Bohužel, na tuto skutečnost upozorňuji celou dobu a zvláště intenzivně více než poslední dva roky, často na půdě Poslanecké sněmovny. Představitelé pravicové vlády — Topolánkovy a Nečasovy — celou věc zlehčovali.

Problém má přitom dvě příčiny. Ta první spočívá v tom, že čerpání nabralo zdržení. Tou druhou je fakt, že národní „autorita“ pouštěla k proplacení faktury, které však audit vyslaný Evropskou komisí označil z větší části za vadné.

Pochybení na české straně ve výročních a kontrolních zprávách bylo tolik, že jsme se v tomto směru zařadili mezi evropské ignoranty po bok tradičních flinků - Španělů či Italů. V každém případě realita je taková, že vysoká chybovost zapříčinila zastavení celé řady programů.