Vidina spolupráce ČSSD-ANO-KDU-ČSL, ať už ve vládě, nebo Sněmovně, nejspíš nadchla málokoho. Ale je stále nejpřirozenějším rozuzlením volebního rébusu. Když nepočítáme excentrické nápady na spojenectví ČSSD a ANO s Úsvitem či KSČM, existuje už jen jedna možná alternativa: ANO-KDU-ČSL-TOP09-ODS. Nebo pak předčasné volby.

Chytračení se dá pochopit pouze u Andreje Babiše. Může jednat seriózně, či jednání pouze předstírat, v případě dalších předčasných voleb spadne bank do klína ANO a Úsvitu přímé demokracie. Sociální demokraty by opětovný výlet k urnám nepotěšil.

Řady jejich voličů musely notně prořídnout. Jen pro otrlé je volit stranu, jednání jejíhož každého předsednictva a ústředního výkonného výboru můžeme sledovat v obavách, kdo koho prohodí dveřmi: Hašek Sobotku, Škromach Haška, Tejc Škromacha…

Exkurzi do Sněmovny by mohli ukončit lidovci - kdyby nesplnili očekávání, že při své konstruktivnosti budou vládním tmelem či stabilizátorem. Co taky s malou partají, která má hvězdné manýry…? Ovšem právě z útrob KDU-ČSL zaznívají pochyby, dá-li se vůbec vláda s ČSSD a ANO složit.

Nejprve měli lidovci výhrady k sociální demokracii a jejímu nutkání otevřít znovu církevní restituce, teď si zase vzpomněli, že jim vadí lustrační otazníky okolo Andreje Babiše... A to už si předtím tak pěkně s ANO nakreslili průnik dvou programových množin.

Past na Babiše líčí i Miloš Zeman, ovšem zaráží, proč na lustraci ministrů lpí Bohuslav Sobotka. Chce, aby miliardář ostřeloval kabinet ze Sněmovny? Ten by si na takovou roli jistě ochotně zvykl. Potom by ale též mohla vzniknou jednobarevná vláda ČSSD.

Těch ministerských a náměstkovských židlí, co by najednou bylo k dispozici pro všechny rychlokvašené sobotkovce! Jenže podobná vláda by byla nestabilní až běda. Realizaci programu ČSSD by tiší společníci házeli klacky pod nohy, naopak by co chvíli zvyšovali své vlastní požadavky.

Až budou sociální demokraté v neděli vystavovat účet partě spiklenců, neměli by zapomenout na to, jak zkomplikovali cestu ČSSD k vládě. Už den dva po volbách mohl Sobotka načrtnout a potenciálním partnerům odprezentovat pilíře a mantinely příštího vládního týmu. Události by se tím urychlily, usnadnil by se i zrod Sněmovny a vznikající koalice mohla postavit před takřka hotovou věc i prezidenta republiky.

Moment překvapení, rychlého zážehu však byl promrhán. ČSSD se zabývá sama sebou a ANO s lidovci ladí velkorysé výrazy, jako že to s tím pytlem oranžových blech ještě zkusí. Beztak ale budou mít podmínky personální i programové — a nepůjde zdaleka jen o prosazení antikorupční a protiklientelistické legislativy, jež by sama o sobě měla na ČSSD blahodárný vliv (i proti vůli četných významných sociálních demokratů). Trhliny se mohou objevit například v daňové či sociální politice.

Aby nebylo průšvihů málo, připravuje se Andrej Babiš opět na turné po republice, tentokrát s žádostí voličům o radu, a v ČSSD se ozývá volání po vnitrostranickém referendu o koaliční smlouvě, na níž ovšem dosud nebylo odpracováno ani písmeno. Proč si věci ulehčovat, když je lze také ztížit, že?

Jenže tam, kde schází elementární odpovědnost, nepomůžou ani šaškovské skeče, ani šermování papírem. „S nimi to nemá smysl,“ může si co nevidět na adresu politiků s mandátem znovu postesknout volič — a nebude bohužel daleko od pravdy.