V Praze byla nejvyšší volební účast ze všech krajů: přes 64 %. To patrně pomohlo jednoznačnému vítězství TOP 09 (23 %). Na řadu pražských voličů jistě zapůsobila mobilizační kampaň této strany zaměřená proti levici.

Počítáno celorepublikově: 22,5 % všech hlasů (více než v roce 2010) pro TOP 09 přišlo z Prahy. I tak si ovšem strana v Praze oproti posledním volbám pohoršila.

Na druhém místě skončilo ANO s 16,5 %. Celorepublikově nezískalo o mnoho více (18,5 %). Tato protestní strana tedy asi dokázala oslovit i řadu pravicových voličů. Ostatně: zvítězila ve třech spíše pravicových krajích, Středočeském, Královéhradeckém a Libereckém (a také v levicovějším Ústeckém, ale tam jen těsně).

Třetí ČSSD se ziskem čtrnáct procent si oproti roku 2010 v Praze pohoršila asi o procento; tedy zhruba stejně jako v celorepublikovém součtu.

Čtvrtá ODS získala dvanáct procent. V Praze si tak udržela téměř polovinu voličů z roku 2010, kdežto celorepublikově jen necelé dvě pětiny. Tento výsledek lze (stejně jako u TOP 09) přičíst odporu řady pražských voličů proti možné vládě ČSSD s podporou KSČM.

Pátí komunisté se ziskem 8,5 % si ve srovnání s rokem 2010 (6,5 %) polepšili. Jejich pražský zisk percentuálně víceméně odpovídá celorepublikovému.

Na šestém místě skončili v Praze zelení se 6,5 %. V ostatních krajích se málokde dostali přes tři procenta (a nikde přes čtyři); v Praze získali téměř čtvrtinu všech svých hlasů. Stejně tomu bylo i v roce 2010.

Sedmí lidovci dokázali i v Praze o půl procenta překonat pětiprocentní hranici (před třemi lety zde získali jen něco přes dvě procenta). Tento lidnatý kraj se tak podílel na jejich celorepublikovém volebním úspěchu.

Okamurův Úsvit v Praze propadl (3,2 %). Všude jinde získal aspoň pět procent hlasů, ale v Praze se před něj dostali i Svobodní (3,7 %) a Piráti (3,6 %).

Neuspěla Změna s 0,75 %. Pražská lídryně Táňa Fischerová získala výrazně lepší výsledek, než když roku 2010 vedla kandidátku Klíčového hnutí; toto uskupení tehdy kandidovalo jen v Praze a získalo v ní 0,17 %. Ale na letošní prezidentskou volbu, kdy v prvním kole v Praze získala přes 3,5 %, se Fischerové navázat nepodařilo.

Máme-li za směrodatný pokládat výzkum volebního potenciálu v Praze (STEM/MARK a Median, 14. 10. 2013), musíme konstatovat, že jednotlivé strany svůj potenciál využily velmi nerovnoměrně.

Nejlépe v tomto ohledu uspělo ANO: svůj potenciál získat 19,5 % hlasů využilo na 84 procent. Dařilo se i komunistům, kteří svůj potenciál naplnili na 81 procent. Naopak příliš dobře se nevedlo sociálním demokratům (54 procent) a Pirátům (45 procent).

Bezkonkurenčním propadákem je ovšem výsledek Zemanovců: podle průzkumu měli potenciál získat 8 % hlasů, ale dosáhli jen na 0,92 %. Údajný potenciál tedy naplnili na pouhých 11,5 procenta! I toto číslo ukazuje, že krach Zemanovců byl největším překvapením voleb.

Mezi 24 kandidáty, které Pražané poslali do Sněmovny, najdeme několik délesloužících poslanců, například Marka Bendu (ODS) nebo Jiřího Dolejše (KSČM). Z parlamentních nováčků vyvolává pozornost například bývalý diplomat Milan Šarapatka (Úsvit) anebo místopředseda Rady vysokých škol Jiří Zlatuška či právnička Helena Válková (oba ANO).

Stojí též za zmínku, jak se oproti minulosti změnilo složení pražských poslanců za ODS. Proti minulému volebnímu období klesl jejich počet na polovinu, z osmi na čtyři. Zmizeli zdiskreditovaní politici, například David Vodrážka nebo Pavel Bém.

Do Sněmovny se naopak dostali politici, kteří by snad mohli začít s postupnou proměnou zdeptané ODS ve standardní demokratickou stranu: Miroslava Němcová, Bohuslav Svoboda a Jana Černochová (parlamentním nováčkem je ovšem jen Svoboda). Voliči to straně dali najevo: tito tři politici patří k těm, kteří v Praze získali nejvyšší počet preferenčních hlasů.

Celkově však kroužkování pražské výsledky příliš neovlivnilo. Vlastně jen ve dvou případech: na čtvrté, volitelné místo poskočil z dvanáctého místa Jiří Koskuba (ČSSD) a z desátého místa občanský demokrat Benda.

Ze sociálních demokratů získal kromě Koskuby aspoň potřebných pět procent kroužků jen lídr Jaroslav Zavadil. Mezi poslance nepronikl nikdo ze čtveřice kandidátů doporučených iniciativou Volím ČSSD. A budu kroužkovat.

U TOP 09 kroužkování jen podpořilo dané pořadí kandidátů: lídr Schwarzenberg získal 28 % preferenčních hlasů, dvojka Stanislav Polčák necelých sedm procent. Schwarzenbergových 37 794 hlasů představuje jednoznačné celorepublikové prvenství.

Se stranickou linií byli konformní i voliči ANO: lídr Andrej Babiš získal necelých dvacet procent preferencí, dvojka Helena Válková něco přes pět procent.

U lidoveckých voličů si výraznou podporu získali úspěšný komunální politik Jan Čižinský a whistleblower Ondřej Závodský. Na zisk jediného mandátu, který lidovcům v Praze připadl, to však nestačilo, jelikož voliči ještě častěji kroužkovali lídra Daniela Hermana.

Lídr zelených Ondřej Liška získal 10 590 hlasů, víc než valná většina politiků z úspěšnějších stran. V Praze se tak umístil pátý za Schwarzenbergem, Němcovou, Babišem a Svobodou.

Na dalších místech ovšem voliči zelených s kandidáty řádně zamíchali. Na druhé místo se ze sedmého posunul místostarosta Prahy 3 Matěj Stropnický; na třetí místo ze šestého další komunální politička Petra Kolínská; a na čtvrté místo z osmého spisovatelka Petra Hůlová.

Mnoho preferenčních hlasů získal také lídr Svobodných Petr Mach a lídr Pirátů Ivan Bartoš.

Každé olympijské hry mají nejen své vítěze, ale i sportovce, kteří skončí tak daleko za ostatními, že je pozorovatelé rovněž zaznamenají. Totéž platí i o volbách.

Už před volbami si mohl pražský volič všimnout hlasovacího lístku Aktivu nezávislých občanů (ANEO). Jiná uskupení nominovala ne-li maximálních 36, tedy aspoň třeba 11 nebo 21 kandidátů; za ANEO však kandidoval pouze jeho pražský a celostátní lídr Jiří Ratvaj.

Ale po příchodu do volební místnosti volič zjistil, že Ratvaj jako jediný ze všech pražských kandidátů z voleb odstoupil. ANEO nicméně i tak v Praze získalo 196 hlasů.

Tato drobná epizoda naznačuje, že moderní rituál zvaný parlamentní volby zahrnuje kromě velkých mediálních příběhů i řadu barvitých mikrodramat.