Emisní obchodování (EU ETS) má - teoreticky vzato - potenciál být dobrým nástrojem pro snižování emisí skleníkových plynů. I příklad z praxe, a to využití ETS na snižování znečištění ovzduší v USA, byl slibný. Uhlíková daň by pravděpodobně byla ještě lepším nástrojem, ale pro její zavedení by nyní muselo zvednout ruku všech 28 členských států EU.

Pragmatickým důvodem volby ETS jakožto hlavního opatření ke snížení emisí v EU byla před deseti lety i skutečnost, že ke schválení nebyla potřeba jednomyslnost.

V současné chvíli by bylo naivní se domnívat, že zavést uhlíkovou daň tak, aby byla funkční — to znamená, že by byla zavedena jednotně , v dostatečné výši a bez ulehčujících výjimek a alespoň na půdě celé EU — je reálné. Je proto nekorektní porovnávat reálně existující nástroj s jeho velkými problémy, které má, s teoretickým konceptem uhlíkové daně, která nečelí výzvám nedokonalého světa.