Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo novelu stavebního zákona, který výrazně omezoval možnost občanských sdružení účastnit se povolovacích procesů, a to nejen na výstavbu velkých průmyslových projektů a výstavbu infrastruktury. Návrh novely zákona z určitých fází povolovacích procesů vylučoval občanská sdružení vůbec a omezoval pravomoci místních samospráv i vlastníků sousedních pozemků. Reakcí na tento ministerský návrh bylo zformování široké koalice environmentálních organizací, občanských iniciativ i místních samospráv, která požadovala nejen zachování a rozšíření možnosti veřejnosti ovlivňovat rozhodovací procesy, ale také omezit pravomoci tzv. autorizovaných inspektorů, kteří se v posledních letech stali symbolem privatizace veřejné správy (obdobně jako exekutoři) a způsobem, jak obcházet připomínky veřejnosti a vlastníků pozemků a legalizovat ilegální výstavbu. Za podpory úřadu veřejného ochránce práv i části veřejnosti se povedlo neformální koalici občanských iniciativ v návrhu zákona, který projednával Parlament ČR, účast veřejnosti zachovat. O konečné podobě zákona ale bude parlament hlasovat v druhé polovině roku 2012.

V systematické destrukci politiky ochrany životního prostředí pokračovalo také Ministerstvo životního prostředí, jehož novým šéfem se stal představitel ODS, který nahradil svého stranického kolegu, jenž rezignoval po odhalení korupční kauzy, v níž šlo o vyvádění peněz ze Státního fondu životního prostředí do stranické pokladny ODS. Nový ministr životního prostředí v minulosti jako významný představitel nyní vládní strany ODS proslul svým projevem na stranickém kongresu: „I my musíme do Evropy vrátit kapitalismus. Musíme zajistit, že to nebude Brusel, občanská sdružení, sebechytřejší vlády, odbory, občanská sdružení či ekoteroristé, kteří budou rozhodovat o tom, jakým životním stylem budou Evropané žít“. V logice tohoto výroku pokračovala restrukturalizace Ministerstva životního prostředí i jeho faktická politika. Od parlamentních voleb v roce 2010 do konce roku 2011 bylo z ministerstva propuštěno 214 odborníků a další stovky z České inspekce životního prostředí, Státního fondu životního prostředí, národních parků a chráněných krajinných oblastí. Rušeny byly veřejné služby pro turisty v národních parcích, omezováno monitorování smogu či hladin řek. Oproti tomu ministr Chalupa vytvořil nový odbor marketingu a personálně i finančně posílil PR ministerstva.

Ministerstvo životního prostředí nevydalo prováděcí vyhlášku k zákonu, která by učinila přítrž tři roky trvajícímu svévolnému kácení stromových alejí podél komunikací bez povolení, bez souhlasu veřejnosti a také bez náhradní výsadby. Ministerstvo životního prostředí také nejenže nerozšířilo území Národního parku Šumava, které má nejvyšší stupeň ochrany, naopak ministr prosazuje jeho razantní zúžení. To vedlo mj. i k masovému kácení stromů v nejcennějších částech tohoto národního parku, kterému environmentální organizace a je podporující část veřejnosti čelily akcí nenásilné občanské neposlušnosti — blokádou kácení stromů. Přestože nezákonnost kácení dřevin konstatoval ve svém šetření i úřad Veřejného ochránce práv, proti blokujícím občanům tvrdě zakročila Policie ČR. Nezákonnost jejího zákroku poté konstatoval ve svém rozsudku i krajský soud. Ministerstvem jmenované vedení Národního parku Šumava pak chystá další změny v národním parku, které otvírají cenná přírodní území různým developerským projektům a směřují cíleně k tomu, že by dané území bylo vyškrtnuto ze světového seznamu národních parků.

Dalším vládním krokem v oblasti ochrany životního prostředí byla snaha o zvýšení hlukových limitů prostřednictvím novely zákona. Ta byla sice po protestech veřejnosti stažena, ale fakticky realizována vydáním nového metodického pokynu ministerstva zdravotnictví, které zmírnilo podmínky udělování výjimek z překračování hlukových limitů, a to na úkor zdraví lidí žijících v blízkosti komunikací, průmyslových objektů apod.

Vládním rozhodnutím také byly převážně velkým průmyslovým a energetickým společnostem zdarma rozdány emisní povolenky v hodnotě 47,5 miliard Kč (do roku 2020), čímž byl stát připraven o významné prostředky na státní environmentální i sociální opatření, stejně jako tím byl omezen regulační efekt emisních povolenek.

V roce 2011 probíhaly i diskuse o změně poplatků za znečišťování ovzduší. Úspěch si v tomto souboji připsala průmyslová lobby, kterou zastupoval mj. i bývalý premiér ČR za ODS (Mirek Topolánek), nyní šéf lobbistické skupiny Teplárenské sdružení. Největší znečišťovatelé ovzduší v ČR, mezi nimiž je například ArcelorMittal nebo hnědouhelná elektrárna Prunéřov, si skrze „své“ poslance (jak z vládních, tak opozičních řad) v roce 2012 prosadili výjimky z poplatků za znečišťování ovzduší a nebudou za poškozování životního prostředí i zdraví obyvatel platit nic.

Text vychází z Národní zprávy české koalice Social Watch za rok 2011