K budoucnosti ODS

Pavel Šaradín

Hluboký pád a radikální odliv voličů si ODS plně zaslouží. Arogance, podvody, korupce, klientelismus. Má-li se opět stát subjektem prvním napravo, musí skončit v opozici. Jiná cesta pro její obnovu tu není.

Zcela náhodou se mi ve vyhledávači otevřela webová stránka deníku idnes.cz. Někde se patrně stala chyba, nicméně jsem se ze dne 10. listopadu 2010 dozvěděl, že ODS posiluje a v tu chvíli válcuje všechny soupeře. Ve Sněmovně by měla 96 poslanců. Když jsem si do kuchyně odskočil pro kafe, fungovalo vše správně.

Téměř o tři roky později se dočítám, že nejvíce v průzkumech oslabila ODS. Hlasovalo by pro ni už jen 6,5 procenta voličů, podle všeho by mohla mít tak kolem dvaceti poslanců. Už jednou jsem v DR psal, že je občanským demokratům třeba držet palce. Tentokrát ještě silněji.

Hluboký pád a radikální odliv voličů si ODS plně zaslouží. Arogance, podvody, korupce, klientelismus. Má-li se opět stát subjektem prvním napravo, musí skončit v opozici. Jiná cesta pro její obnovu tu není. Pozice občanských demokratů je ze všech kandidujících nejtěžší. Jako hlavní vládní strana nesla největší odpovědnost, vládu ztělesňoval rozhodně více Petr Nečas než Miroslav Kalousek.

Voličům nyní vychází vstříc sloganem obnovujeme důvěru. Po sedmi letech vlády Mirka Topolánka, Petra Nečase, Ivo Rittiga a Marka Dalíka je to velmi odvážný slogan, koneckonců za obrovskou nedůvěru občanů v politiku může hlavně tato strana. Možná lze obnovovat důvěru s Martinem Novotným v Olomouci nebo Petrem Fialou v Brně. Ale s Petrem Bendlem ve středních Čechách?

ODS se snaží představovat takřka jako nová strana. Vše staré by mělo být zapomenuto, kandidují úspěšní lokální politici, kmotři jsou podle Miroslavy Němcové již jinde. V sociální demokracii a TOP 09. „Žádná strana andělů a dokonalých není,“ zlehčuje situaci úřadující předseda strany Martin Kuba.

Kdo chce, může ODS znovu uvěřit. Kdo nechce, může volit… ale koho? Alternativou je pro někoho TOP 09, ale udrží se tato strana po odchodu Karla Schwarzenberga na politické scéně? Není jeho labutí písní popletená kampaň, kdy ztělesňuje mrtvého agenta 009 z bondovky Octopus? Nebo poslední zteč na mladé voliče, která není programová, ale ryze žoviální, jak ji nabízí rozhovor s Nicky Tučkovou?

Pak tu máme hnutí Hlavu vzhůru, lidově zvané Ruce vzhůru! Věčná paní Bobošíková, několik bývalých občanských demokratů a Václav Klaus. Politické dno, jehož bývalý prezident dosáhl, ale není a nemůže být skutečným konkurentem ODS.

Poslední, o kom lze uvažovat, je hnutí Ano 2011. Nyní sbírá část pravicových voličů, ale rizika převažují. Desítky milionů program nenahradí a trojúhelník politik, podnikatel-miliardář a mediální magnát skýtá potenciální nebezpečí, s nímž doposud nemáme žádnou zkušenost.

Dlouho naše demokracie fungovala na základě silného pravicového a levicového pilíře. Stabilitu zajišťovala středová KDU-ČSL. 26. října 2013 bude patrně všechno jinak.

Občanské demokraty čeká dlouhá cesta k tomu, aby mohla být obávaným konkurentem sociální demokracie. Bude se ale muset definitivně rozejít s Václavem Klausem a obhájit své postavení příští rok v komunálních volbách. Bez tohoto zázemí na nejnižším patře politiky se parlamentu obejít nelze.