Děčínsko a Šluknovsko patří mezi regiony s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v České republice. Podle některých statistik zde na jedno volné pracovní místo připadá až čtyřicet zájemců. Špatná hospodářská situace se odráží na klesající kupní síle místního obyvatelstva, zhoršující se životní úrovni a růstu sociálního napětí.

Na tom nic nemění četné snahy regionálních politiků, ani dotace od státu či Evropské unie, které některým obcím v regionu přinesly v souvislosti s kauzou ROP Severozápad více starostí než reálného užitku. Po těchto zkušenostech někteří zdejší obyvatelé pochopili, že není dobré dále čekat na nějakého spasitele a začali se pídit po možnostech, jak svou nepříznivou situaci řešit.

Stačilo se poohlédnout, jak pandemické onemocnění zvané globalizace léčí v různých evropských regionech, které se potýkají s podobnými symptomy, jako má nyní Šluknovsko. Četné příklady dobré praxe ukazují, že léčba může být úspěšná. Nicméně chceme-li hledat správný lék, musíme jít po příčině nemoci a to alespoň v lokálním měřítku.

Abychom zjednodušeně ilustrovali aktuální situaci, můžeme použít příměr, že se chováme jako stádo jelenů, které odmítá žrát na vlastní šťavnaté pastvině a místo toho čeká každý den u krmelce, až mu někdo doveze z dálky staré seno, přičemž vlastní pastvinu buď nechává zarůst plevelem, nebo v ní nechává řádit stádo kanců přitáhnuvší z cizího lesa.

Logicky namítnete, že takové chování stáda je zcela iracionální. Jeleni by přece nebyli tak hloupí. Jeleni ne, ale lidé?

Zrodila se otázka, jak spoluobčanům sdělit, že je velmi důležité, aby se zajímali o to, kde a jakým způsobem utrácejí své peníze.

Aby si uvědomili, že pokud budou nakupovat pouze v marketech nadnárodních řetězců, čerpat hypotéky u zahraničních bank, odebírat energie od mimoregionálních dodavatelů, za vodu z vlastních zdrojů budou platit cizí firmě a zbytek peněz utrácet v hernách, pak se může snadno stát (nebo už se stalo), že přijdou o práci a zařadí se do fronty žadatelů o sociální dávky.

A co hůř, ztratí pocit sebeúcty a možná i zázemí pro rodinu, kterou už nebudou moci uživit tak dobře, jako dříve.

Odpověď na tuto otázku přinesl Festival lokální ekonomiky, který proběhl 21. a 22. září ve Varnsdorfu. Na konferenci o lokální ekonomice zde přednášela desítka lektorů z různých oblastí. Prezentovaly se zahraniční příklady dobré praxe a hledal se vzor použitelný pro náš region.

Zazněl důležitý závěr, že hospodářský problém Evropy není způsoben ekonomickou krizí, ale globalizací, která vysává místní bohatství a přesouvá je úplně jinam, než kam patří. Reakcí na to jsou četné lokální ekonomiky vznikající v Německu, Rakousku, Británii, Francii, Španělsku, ale i v USA nebo Austrálii.

Zakládají se výměnné obchodní systémy, vznikají lokální měny, velké oživení zažívá družstevní forma podnikání a zakládání svépomocných organizací včetně regionálních bank.

Místní podnikatelé, živnostníci, obchodníci, farmáři, řemeslníci i poskytovatelé služeb už pochopili, že si musejí pomoci sami a na rozdíl od nedávné minulosti už vědí jak - posilováním lokální ekonomiky, ve které jde o to, aby místní bohatství zůstávalo v místě svého původu.

Festival lokální ekonomiky vlil do skupiny místních nadšenců velkou chuť vyzkoušet některé metody v praxi. Byla založena lokální měna TNE (zkratka tvrdší než euro) spolu s Centrem regionální synergie při Místní akční skupině Šluknovsko, které tuto měnu uvádí do oběhu formou racionálního experimentu.

Cílem je obnova odbytové sítě pro místní výrobce s efektem omezení úniku peněz z lokální ekonomiky. Je to sice běh na delší trať s ne úplně jistým výsledkem, ale vzorem nám jsou zahraniční lokální měny jako Chiemgauer, Bristolská libra, Wir a další. Jejich pomocí se například úspěšně řeší tamní nezaměstnanost.

Krátce po festivalu také začal fungovat varnsdorfský potravinový spolek EKOLOKO. Ten je zárodkem budoucího LETS (local exchange trading system - místní výměnný obchodní systém). Zatím jde o směňování výpěstků a úrody z místních zahrádek, ale v budoucnu se tímto způsobem mohou směňovat i mnohé jiné komodity, včetně služeb.

Zde čerpáme příklady z funkčních LETS v České republice, které se začínají prosazovat. Je to kritické zrcadlo nastavené marketérům nadnárodních řetězců, kteří absurditu svého byznysu dotáhli k vrcholu tím, že jablka (původní české ovoce) jsou dražší, než dovážené banány.

Dalším žhavým želízkem v ohni je připravované založení spotřebního družstva po vzoru obchodního družstva Konzum z Ústí nad Orlicí, které má v současné době více než čtyři tisíce členů a skvělou lokální filosofii - zajišťuje odbyt produktů mnoha místním firmám a farmám ve svém regionu.

V současné době vznikl ve Varnsdorfu zakládající výbor pracující na formulaci stanov a vyřízení potřebných formalit. V tomto případě je situace na Děčínsku a Šluknovsku opravdu nesnadná, protože zde byl zničen původní maloobchodní odbyt a v důsledku toho zaniklo i mnoho místních producentů.

V podstatě tedy momentálně není co prodávat, ani kde prodávat. Do supermarketů nadnárodních řetězců regionální produkty rozhodně dodávat nehodláme, protože se chovají silně v rozporu s principy lokální ekonomiky.

Kromě konkrétních kroků pro obnovu lokální ekonomiky je důležitá i komunikace s veřejností. Je důležité si uvědomit, že ve fungující lokální ekonomice mají klíčovou roli spotřebitelé, respektive jejich zájem nakupovat místní produkty a služby.

Je nesmírně důležité, aby se ke spotřebitelům dostaly důležité informace o místních výrobcích a poskytovatelích služeb. Aby lidé věděli, proč mají tyto produkty preferovat. Důležitou roli v tomto ohledu má na Děčínsku sehrát informační internetový portál www.vylep.info, partner Festivalu lokální ekonomiky.

Podstatné je také zmínit, že všechny výše uvedené aktivity jsou uskutečňovány bez evropských dotací. Ty se totiž ukázaly jako nevypočitatelné a administrativně nesmírně zatěžující.

Vsadili jsme na kartu obětavých místních nadšenců, kteří do projektů investují své vlastní dovednosti, čas i finanční prostředky s tím, že se jedná o investici s dlouhodobou návratností do projektu soběstačné regionální synergie.

Festival lokální ekonomiky ve Varnsdorfu byl první svého druhu v České republice a doufejme, že ne poslední. Poznatky z něj bude možné čerpat na nově založeném webu, kde se objeví praktické zkušenosti s regionální měnou i nově vzniklými subjekty.

Zatím je příliš brzy na hodnocení. Důležité však je, že lidé již pasivně nečekají a zkoušejí nové cesty. Teď jde o to, aby se tato lokální praxe šířila dál do dalších regionů, které se potřebují vypořádat s podobnými problémy. Vzájemné sdílení zkušeností může totiž přinést neočekávaně efektivní výsledky.