Děčínsko a Šluknovsko patří mezi regiony s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v České republice. Podle některých statistik zde na jedno volné pracovní místo připadá až čtyřicet zájemců. Špatná hospodářská situace se odráží na klesající kupní síle místního obyvatelstva, zhoršující se životní úrovni a růstu sociálního napětí.

Na tom nic nemění četné snahy regionálních politiků, ani dotace od státu či Evropské unie, které některým obcím v regionu přinesly v souvislosti s kauzou ROP Severozápad více starostí než reálného užitku. Po těchto zkušenostech někteří zdejší obyvatelé pochopili, že není dobré dále čekat na nějakého spasitele a začali se pídit po možnostech, jak svou nepříznivou situaci řešit.

Stačilo se poohlédnout, jak pandemické onemocnění zvané globalizace léčí v různých evropských regionech, které se potýkají s podobnými symptomy, jako má nyní Šluknovsko. Četné příklady dobré praxe ukazují, že léčba může být úspěšná. Nicméně chceme-li hledat správný lék, musíme jít po příčině nemoci a to alespoň v lokálním měřítku.

Abychom zjednodušeně ilustrovali aktuální situaci, můžeme použít příměr, že se chováme jako stádo jelenů, které odmítá žrát na vlastní šťavnaté pastvině a místo toho čeká každý den u krmelce, až mu někdo doveze z dálky staré seno, přičemž vlastní pastvinu buď nechává zarůst plevelem, nebo v ní nechává řádit stádo kanců přitáhnuvší z cizího lesa.

Logicky namítnete, že takové chování stáda je zcela iracionální. Jeleni by přece nebyli tak hloupí. Jeleni ne, ale lidé?

Zrodila se otázka, jak spoluobčanům sdělit, že je velmi důležité, aby se zajímali o to, kde a jakým způsobem utrácejí své peníze.

Aby si uvědomili, že pokud budou nakupovat pouze v marketech nadnárodních řetězců, čerpat hypotéky u zahraničních bank, odebírat energie od mimoregionálních dodavatelů, za vodu z vlastních zdrojů budou platit cizí firmě a zbytek peněz utrácet v hernách, pak se může snadno stát (nebo už se stalo), že přijdou o práci a zařadí se do fronty žadatelů o sociální dávky.