Profesor ekonomie z Katolické univerzity v Sao Paulu Ladislau Dowbor řekl na Světovém sociálním fóru v Porto Alegre, že současná civilizace je kvůli problémům, jako jsou klimatické změny, finanční krize nebo nedostatek pitné vody, v krizi. Ta může pro lidstvo představovat příležitosti, zároveň ale také náročné změny.Dowbor shrnul svých dvanáct návrhů na změnu současné podoby světa v publikaci Krize a příležitosti měnícího se času, kterou napsal společně s francouzsko-polským ekosociálním ekonomem Ignacy Sachsem a předsedou Institutu OSN pro vzdělávání a výzkum Carlosem Lopesem. Společně v publikaci hledají životaschopné alternativy ke stávajícímu fungování společnosti. Mimo jiné požadují návrat státu do veřejné sféry, z níž byl vytlačen soukromým sektorem. Veřejná kontrola financí by měla zabránit neomezeným spekulacím a měla by být přezkoumána také logika daní a rozpočtů. Zároveň chtějí autoři změnit pravidla výpočtu HDP. V současnosti přispívá k jeho nárůstu například i odlesňování a dětská úmrtnost. Dřevo a lékařské služby se do něj totiž započítávají, ale neodečítají se sociální a ekonomické náklady. Tento postup výsledky ovšem zkresluje.Dowbor je jedním ze současných ekonomů, kteří se zabývají kritikou západního modelu ekonomiky, jež se rozšířil do celého světa. Sociální ekonomiky, kam patří i družstva, občanské organizace, obce, dobrovolnictví, svépomoc, solidarita a lokální výměnné systémy, podle něj rychle rostou a mohou brzy překonat i konvenční ekonomiku.Marcio Pochmann z brazilského Státního útvaru pro aplikovaný ekonomický výzkum rovněž představil svou vizi světa: celoživotní vzdělávání, nástup do práce od pětadvaceti let, dvanáctihodinová pracovní doba. V důsledku by se rozšířila nabídka práce i snížila nezaměstnanost. Podle Pochmanna by reformy měly být financovány daněmi z globálních finančních zisků, které dnes činí desetinásobek hodnoty reálné ekonomiky. Tato reorganizace společnosti bude podle něj výsledkem konfliktů a tlaků, které si vyžádají nové formy organizací, současné odbory již nestačí. Neudržitelnost spotřeby ukázal Pochmann na faktu, že například obytné domy jsou dnes v průměru větší, ale bydlí v nich jen třetina z průměrného počtu lidí bydlících ve společném domě před sto lety. „V Barceloně je jedna třetina bytových jednotek obsazena jedinou osobou,“ řekl na konferenci.Na konferenci obhajoval ekonom a mírový aktivista Prabir Purkayastha z Indie myšlenku zrušení práv na duševní vlastnictví, protože znalosti podle něj patří všem. Nová ekonomika potřebuje nové technologie orientované na malovýrobce. S jejich podporou je podle něj aktuálně dobrá zkušenost v Číně a Indii. Zazněla i kritika Eva Moralese. Podle Gustava Sota z bolívijského Centra pro studium aplikovaných ekonomických, sociálních a kulturních práv je jeho ekonomická politika založena na starých rozvojových modelech, například vyvážení na asijské trhy. Moralesova politika prý je v rozporu s novou ústavou, dle které mají občané právo být informováni o rozhodnutích týkajících se životního prostředí a podílet se na nich.Další informace:IPS WORLD SOCIAL FORUM: Crisis Could Usher In Another World