V roce 2008 navštívil Prahu Chico Whitaker, jeden ze zakladatelů Světového sociálního fóra a člen jeho Mezinárodní rady. Při jednom z veřejných vystoupení tehdy popisoval prostými slovy, ale s velkou přesvědčivostí zrození a rozvoj hnutí. Znělo to jako legenda z dávných dob, příběh o prázdnotě, která byla naplněna. Líčil, jak na počátku skupina iniciátorů z brazilských nevládních organizací usoudila, že je třeba začít v rámci mezinárodní občanské společnosti tvořit prostor pro debatu o alternativách k převládajícímu způsobu globalizace, formovanému neoliberálním ekonomickým paradigmatem. Proti prohlubující se nespravedlnosti a devastaci životního prostředí nestálo na začátku hnutí o mnoho víc než vize vyjádřená heslem „Jiný svět je možný“ a pozvání těm, kdo chtějí, aby přijeli v lednu 2001 diskutovat do brazilského města Porto Alegre, už tehdy proslulého občanskými aktivitami.

Termín byl zvolen výmluvně — paralelně k zasedání Světového ekonomického fóra, které se pravidelně koná v Davosu. Organizátoři zajistili volné prostory na univerzitě a nabídli skupinám, sdílejícím stejnou starost a naději, aby tuto prázdnotu naplnili svým programem. Čekali prý tehdy maximálně pět tisíc účastníků, ale kromě 4 000 delegátů z různých organizací dorazilo dalších 16 tisíc účastníků z Brazílie i mnoha dalších zemí světa. O rok později se na stejném místě shromáždilo na několik dní jednání už 50.000 lidí a vedle toho začala vznikat místní a regionální sociální fóra. V následujících letech přinesl bouřlivý vývoj hnutí znásobení účastníků světových sociálních fór a další regionalizaci hnutí.