Místní ekonomiku si můžeme představit jako vědro. „Přiléváme“ do ní peníze z nejrůznějších zdrojů: mohou to být výdělky podniků za exportované produkty, státní příspěvky, soukromé in-vestice, útraty turistů a další zdroje.

Některé peníze však odtékají stejně rychle, jako přitekly. Ať už jsou to útraty za energii poskytovanou centralizovanými zdroji, vzdálení dodavatelé služeb či daně pro státní rozpočet. Přesněji řečeno, můžeme tedy místní ekonomiku přirovnat k děravému vědru.

Klasickým přístupem k regionálnímu rozvoji je „přilévat“ pokud možno co nejvíce peněz, bez ohledu na velikost „děr“, kterými zase odtékají. Je tu však alternativa: skrze posilování vnitro-regionálních ekonomických vazeb můžeme pomoci existující díry zmenšit či ucpat a zároveň zintenzívnit koloběh peněz uvnitř regionu.

Druhý uvedený přístup má i svůj politicko-strategický význam, jak píše Naďa Johanisová v úvodu k české metodice výpočtu lokálního multiplikátoru: „Pokud si uvědomujete rizika a problémy doby, k nimž patří ekonomická nestabilita (možnost náhlého kolapsu hodnot měn, změny cen a dodávek stěžejních zdrojů, včetně potravin a energie), globální oteplování a environmentální destrukce, budete asi považovat podporu lokalizované ekonomiky za velmi důležitou, protože je štítem právě proti uvedeným hrozbám: proti ekonomické nestabilitě a destrukci přírody, na které všichni závisíme.

Místní ekonomika, která si zachovala alespoň část svých místních ekonomických vazeb (vlastnictví podniků místními lidmi, místní produkci s využíváním místních zdrojů, místní prodej a investování místních peněz opět v místě), je jednak méně zranitelná z globálně ekonomického hlediska, jednak je efektivní ve smyslu menšího plýtvání energií a přírodními zdroji, zejména z hlediska dopravy a obalů, případně i zpracování potravin tak, aby déle vydržely.“

Princip lokálního multiplikátoru

Lokální multiplikátor, vyvinutý před několika lety v londýnské New Economics Foundation (NEF), pomáhá popsat míru lokalizace místní ekonomiky (obce, regionu), tedy nakolik se peníze uvnitř takto definované ekonomiky „otáčejí“ a kolik jich utíká nenávratně pryč.

Obecně je multiplikátor ekonomický koncept, který se používá k měření toho, jak moc konkrétní přítok kapitálu obíhá (nebo se násobí) v dané oblasti. Koncept multiplikátoru byl vytvořen v 18. století a zpopularizován ve 20. století britským ekonomem Johnem Maynardem Keynesem.

Lokální multiplikátor zachycuje vydávání peněz ve vymezeném regionu nebo mikroregionu do tří úrovní: původní přísun peněz, jak je tento objem peněz utracen a jak jsou tyto peníze znovu utraceny. Měření lokálního multiplikátoru končí ve třetí úrovni, protože 80-90 % celkového multiplikačního efektu je zachyceno v těchto třech úrovních. Následující měření je obtížné a nepotřebné.

Proto hovoříme o Lokálním Multiplikátoru 3, tedy o LM3. Na následujícím obrázku je princip multiplikátoru ukázán názorně:

Z obrázku je zřejmé, že v Lokální Lhotě původní příjem 10 korun vygeneroval dodatečných 14,4 koruny, zatímco v Děravé Lhotě pouhých 2,4 koruny. Pro místní ekonomiku má tedy velký význam, kde utrácíte svoje peníze.

Příklad výpočtu

Výpočet lokálního multiplikátoru spočívá v několika krocích. Prvním krokem je zjištění velikosti příjmů subjektu, jehož dopad na místní ekonomiku chceme změřit. Může jím být obecní úřad, firma, nezisková organizace, ale i vymezená skupina lidí (například zákazníci místní pobočky banky) či jiný subjekt. Výchozím bodem může být alternativně celkový obrat společnosti nebo rozpočet zkoumaného projektu.

Ve druhém kroku zjišťujeme, jak velká část tohoto původního příjmu je utracena místně. Určení toho, co považujeme za místní ekonomiku, se odvíjí od konkrétních podmínek zkoumaného případu a od toho, v jakém území chceme dopad měřit.

Ve třetím kroku se pomocí dotazování zkoumá, jak s penězi od zkoumaného subjektu naložili jeho dodavatelé. Utratili je v místní ekonomice, nebo mimo ni? Můžeme dojít k zajímavým závěrům — například, že subjekt, který leží daleko za hranicemi vymezené místní ekonomiky, vrací velkou část svých příjmů do zkoumaného regionu a přispívá tak k jeho rozvoji. Přestože tedy zkoumaný subjekt utrácí velkou část peněz mimo region u tohoto dodavatele, může to pro region být velmi přínosné.

Pak už zbývá jen vypočítat hodnotu LM3: sečteme objemy peněz z jednotlivých kroků a vydělíme je původním příjmem. Získáme tak indikátor, který ukazuje celkový příjem, který byl vytvořen ve vztahu k množství peněz, které do ekonomiky vstoupily původně. Názorně to je vidět na výše uvedeném obrázku.

První aplikace v České republice

Jako vůbec první se o aplikaci LM3 v Česku pokusil student Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Došek. Systematičtěji se přenosem metodiky do Česka zabýval v roce 2007 Trast pro ekonomiku a společnost (TES). TES vydal metodiku výpočtu LM3, která je dostupná zdarma na internetu a jsou v ní obsaženy i ukázkové příklady výpočtu lokálního multiplikátoru.

LM3 online

Autor původní metodiky, Justin Sacks, spolu s dalšími partnery vyvinul v roce 2007 elektronickou verzi zjišťování LM3. Pomocí internetového rozhraní je nyní možné ušetřit čas a potřebné kapacity pro samotný výzkum a zpřístupnit koncept širšímu okruhu zájemců.

Na těchto internetových stránkách je možné si celý proces podrobně projít a vyzkoušet. Pro neziskové organizace je využití systému zdarma, pro ostatní je přístup zpoplatněn.

Závěr

Je důležité si uvědomit, že LM3 je ukazatel (indikátor). Ukazatele (indikátory) používáme běžně — například pro televizní sledovanost nebo odhady akciového trhu. Indikátory je nazýváme proto, že naznačují, tedy indikují, jak něco funguje. Obvykle to nebývají výsledky přesných měření nebo nově získaná data, ale údaje, které zjednodušují sledování nebo interpretaci složitých jevů.

Spočítáte-li si tedy LM3, výsledek vám nabídne obecný pohled na to, jak funguje jeden aspekt vaší místní ekonomiky — nikoli pevná a neměnná fakta. A — podobně jako třeba u televizní sledovanosti — výsledky získané z výpočtu lokálních multiplikátorů jsou otevřené diskuzi.

Více informací o metodice LM3 lze nalézt v této publikaci. 

Další informace k lokální ekonomice a managementu lokálních cyklů zde.